Sylabus
Česká literatura 20. století I (do roku 1939)
Forma:
Základní seminář (blokový), 2 semestry ? předmět bakalářského studia, kurz bude probíhat ve formě bloků
Základní tematické okruhy:
Zimní semestr:
?Mezi/mimo proudy?: pluralismus či synkretismus stylů předválečné moderny 1) Symbolistně-dekadentní východiska.
Česká literatura v kontextu estetických proměn evropského modernismu: radikální změna paradigmatu na počátku 20. století a centrální problémy (středo)evropské moderny.
Četba: Jiří Karásek ze Lvovic: Gotická duše (1900)
Karel Hlaváček: Mstivá kantiléna (1898)
Sekundární literatura:
Jirát, Vojtěch: Hlaváčkův rým. In V.J.: Portréty a studie. Praha 1978, s. 460-467.
Med, Jaroslav: doslov in Gotická duše. Praha 1991.
Merhaut, Luboš a Urban, Otto. M. (ed.): Moderní revue 1894-1925. Praha 1995.
Mukařovský, Jan: Poezie Karla Hlaváčka. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 635-643 (též in Studie II, s. 250-259).
Urban, Otto. M. (ed.): V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880-1914. Praha 2006.
Urban, Otto. M.: Karel Hlaváček. Výtvarné a kritické dílo. Praha 2002.
Pešat, Zdeněk: Protikladnost a jednota Hlaváčkovy poezie. In Z.P.: Dialogy s poezií. Praha 1985, s. 11-37.
Vlček, Tomáš: Velká lyra českého symbolistního básníka, proletáře Karla Hlaváčka. Umění 23, 1975, s. 299-325. 2) Expresionismus. Spor(y) o expresionismus v české literatuře. Literární kubo-expresionismus.
Četba: Richard Weiner, Lítice (1916), Netečný divák a jiné prózy (1917), Škleb (1919)
Karel a Josef Čapek, Zářivé hlubiny a jiné prózy (1916)
Karel Čapek, Boží muka (1917)
Josef Čapek, Lelio (1917)
Jakub Deml, Hrad smrti (1912), Tanec smrti (1914)
Sekundární literatura:
Hledání expresionistických poetik (ed. Michal Bauer). České Budějovice 2006.
Expresionismus a české umění 1905-1927 (usp. Pomajzlová, A. ? Mikulejská, D. ? Boublíková, J.). Národní galerie, Praha 1994.
Grebeníčková, Růžena: Expresionismus jako hnutí a směr. Kritick ý sborník XIV, 1994, č. 3, s. 9-18.
Goszcyńska, Joanna: Expresionismus v české literatuře na začátku 20. století. Česká literatura 52, 2004, č. 1, s. 82-89.
Chalupecký, Jindřich: Richard Weiner. Praha 1947.
Chalupecký, Jindřich: Expresionisté. Praha 1992.
Chalupecký, Jindřich: Richard Weiner a český expresionismus. Střední Evropa 37, 38-39, 1994, s. 92-105, 172-189.
Kožmín, Zdeněk: Zvětšeniny ze stylu bratří Čapků. Brno 1989.
Mareš, Petr: Styl, text, smysl (O slovesném díle Josefa Čapka). Praha 1989.
Mourková, Jarmila: Expresionismus v díle Richarda Weinera. In J.M.: Buřiči a občané. K zápasům o ?nové umění? v letech 1900-1918. Praha 1988, s. 148-174.
Mourková, Jarmila: Expresionistické prózy Richarda Weinera. In R.W.: Netečný divák a jiné prózy. Lítice. Škleb. Praha 1996.
Mravcová, Marie: Boží muka ? východisko Čapkova tvořivého a přetvářivého usilování. Česká literatura 1999, č. 2, s. 162-183.
Mukařovský, Jan: Vývoj Čapkovy prózy. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 694-721 (též in Studie II, s. 399-432).
Mukařovský, Jan: Významová výstavba a kompoziční osnova epiky Karla Čapka. In J.M.: Studie z poetiky. Praha 1982, s. 738-762 (též in Studie II, s. 451-480).
Opelík, Jiří: Josef Čapek. Praha 1980.
Opelík, Jiří ? Slavík, Jaroslav: Josef Čapek. Praha 1996.
Götz, František: Literární kubismus český. In F.G.: Anarchie v nejmladší české poesii. Brno 1922, s. 51-87.
Letní semestr
Nástup avantgardy: 3) Gesto avantgardy: mezi destrukcí a konstrukcí (poetismus, konstruktivismus, surrealismus)
Četba: Vladislav Vančura: Pekař Jan Marhoul (1924), Pole orná a válečná (1925), Rozmarné léto (1926)
Sekundární literatura:
Holý, Jiří: Práce a básnivost. Estetický projekt světa Vladislava Vančury. Praha 1990.
Macurová, Alena: Výstavba a smysl Vančurova Rozmarného léta. Praha 1981.
Kožmín, Zdeněk: Styl Vančurovy prózy. Brno 1968.
Mukařovský, Jan: Vančurovská prolegomena. In J.M.: Cestami poetiky a estetiky. Praha 1971, s. 221-276 (též in Studie II, s. 503-553).
Grygar, Mojmír: Rozbor moderní básnické epiky. Vančurův Pekař Jan Marhoul. Praha 1970. 4) Krize avantgardy ? melancholie moderny a) noetická a filozofická próza
Četba: Richard Weiner: Lazebník (1929), Hra doopravdy (1933)
Josef Čapek: Kulhavý poutník (1936)
Karel Čapek: Hordubal (1933)
Sekundární literatura:
Langerová, Marie: Weiner. Brno 2000.
Linhartová, Věra: Doslov in Weiner, Richard: Hra doopravdy. Praha 1967, s. 275-313.
Mareš, Petr: Komentář in Čapek, Josef: Lelio, Pro Delfína, Stín kapradiny, Kulhavý poutník. Praha 2005, s. 333-383.
Mravcová, Marie: Baladická próza. In Poetika české meziválečné literatury (Proměny žánrů). Praha 1987, č. 2, s. 235-267.
Opelík, Jiří: O Josefu Čapkovi. In Čapek, Josef: Stín kapradiny. Praha 1957, s. 7-59.
Patočka, Jan: Kulhavý poutník Josef Čapek. In J.P.: Umění a čas I. Praha 2004, s. 137-158.
Srp, Karel: Nepovědomé body. Josef Šíma, Richard Weiner a skupina Le Grand Jeu. Umění LII/2004, č. 1, s. 11-36. b) pokoušení smrti a nicoty v poezii 20. a 30. let. Reflexe Máchova odkazu, sebereflexe slova.
Četba: František Halas: Kohout plaší smrt (1930), Tvář (1934)
Vladimír Holan: Triumf smrti (1930), Vanutí (1932)
Richard Weiner: Mnoho nocí (1929), Mezopotamie (1930)
Vilém Závada: Panychida (1927)
Sekundární literatura:
Blažíček, Přemysl: Sebeuvědomění poezie. Nad básněmi Vladimíra Holana. Pardubice 1991.
Čolaková, Žoržeta: Karel Hynek Mácha ? ?básník Lautréamontova typu?. In Ž.Č.: Český surrealismus 30. let. Struktura básnického obrazu. Praha 1999, s. 43-52.
Grosman, Jan: Básně Františka Halase. In J.G.: Analýzy. Praha 1991, s. 153-193.
Justl, Vladimír: Triumf smrti. Česká literatura 13, 1965, č.5, s. 399-417.
Kubínová, Marie: Sebereflexe tvůrčího subjektu a téma slova. Česká literatura 40, 1992, č. 6, s. 547-571.
Kundera, Ludvík: František Halas. Praha 1999.
Langerová, Marie: Věci a posvátné (Richard Weiner). In M.L.: Fragmenty pohybu. Praha 1998, s. 11-34.
Med, Jaroslav: Halas ? Trakl ? Reynek. Česká literatura 1969, č. 3, s. 228-239.
Opelík, Jiří: Holanovské nápovědy. Praha 2004.
Pešat, Zdeněk: Poezie Františka Halase. In Z.P.: Dialogy s poezií. Praha 1985, s. 63-100.
Pešat, Zdeněk: Weinerova poezie z dvacátých let. In Z.P.: Dialogy s poezií. Praha 1985, s. 194-207.
Richterová, Silvie: Kontury ticha: oxymóron v moderní české poezii. In S.R.: Slova a ticho. Praha 1991, s. 79-93.
Vladimír Holan a jeho souputníci. Sborník příspěvků z III. kongresu světové literárněvědné bohemistiky [svazek 2] (ed. V. Färber). Praha 2006.
Anotace
Dvousemestrální kurs je koncipován tak, aby na vybraných autorech a dílech postihl dynamiku vývoje české literatury sledovaného období jak v bohemistické, tak komparativní perspektivě s důrazem na vazby v kontextu středoevropského modernismu. Výběr autorů i textů, jenž vědomě rezignuje na reprezentativnost či kanoničnost, je přitom určován představou, že jakýsi specifický pohled na literaturu moderny, resp. avantgardy umožňuje zkoumání díla právě těch autorů, kteří si vůči jednotlivým směrům a proudům (programům a manifestům) literární moderny uchovávali jistou distanci, jejichž myšlení a básnění však o to více ? paradoxně ? proniká k dějinně filozofickým kořenům moderny.
Jestliže nejpozději od romantismu je určujícím faktorem literární moderny myšlenka inovace, a především od konce 19. století jde ve sledu stylů uměleckých avantgard také o to, předchozí styl potlačit a zastoupit, literárně-historická reflexe literární moderny nemůže jen sledovat tento sled různých ?moderen?, ale v tomto hektickém sledu se má usilovat pojmově uchopit právě to společné, klíčové fenomény jako: krize subjektu, krize poznání a krize jazyka, sebereflexe jazyka a tematizace psaní, literární utopie, religiozita literární moderny, rozpad tradičního vyprávění a hledání nového prozaického výrazu apod. Právě z perspektivy díla ?Einzelgängerů?, jakými v české literatuře byli kupř.
Richard Weiner, Josef Čapek, Jakub Deml či Vladimír Holan, vytváří literární moderna kontinuitní diskurs vyrovnávání se s dějinně filozofickými otázkami moderny. Akcent našeho kursu je tedy položen ? nikoli výlučně, ale především ? na ty autory a díla, která v jistém smyslu ?korigují? dodnes dominantní ?avantgardní? perspektivu výkladu literárně-historického vývoje daného období a spoluutvářejí jakousi ?paralelní? modernu.