Česká literatura 20. století I (do roku 1939)

Sylabus

Česká literatura 20. století I

PhDr. Daniel Vojtěch, Ph.D.

Pondělí 14. 10-15. 40, č. 411

Úterý 14.10-15.40, č. 411

Základní seminář, 2 hodiny týdně

Tematické okruhy:

Zimní semestr: 1. Invaze moderní doby a revize hodnot 19. století. 2. Tekutost moderní subjektivity. 3. Slovo jako symbol. 4. Polémos a kritická povaha českého modernismu. 5. Ideologičnost moderní doby. 6. Dekadence a opakování - pojem hranice.

(Letní semestr) 1. Proměna moderny kolem r. 1910: konec umění - moderna / avantgarda? 2. Slovo a obraz: Pásmo, obrazová báseň, dada, magnetická pole; 3. Čas a vyprávění - psychologie, popis, postava; 4. Situace - jiný sen: vize - ironie - rovnováha; 5. Program a experiment: revoluce, 6 smyslů, design velkoměsta a kinematografu, groteska; 6. Tíha času, syntéza; 7. Psychoanalýza a realita stereotypu; 8. Bilance, tradice, řád proti chaosu; 9. Smysl situace člověka ("the human condition") - smysl dialogu.

Anotace

Seminář navazuje na základní semináře literatury 19. století, resp. literatury raného 20. století (fin de si?cle, přelom 19. a 20. století). Jde o seminář literárněhistorický, jeho těžiskem je práce s prameny a literaturou předmětu, východiskem kritická analýza textu a sondování jeho kontextů s cílem porozumět historické situaci konkrétní tvorby s nepominutelnými odkazy k soudobé situaci světové, především pak k imaginárnímu prostoru střední Evropy.

Důraz je kladen na seznámení s dobovými periodiky a edicemi základních pramenů. Hlavními tématy - svorníky různorodých projevů moderního uměleckého názoru v české literatuře jsou tváře (českého) modernismu (krtitické hnutí, realismus, symbolismus, dekadence atd.), vztah slovo-obraz a pojmy krize jazyka-jazyk krize.

Počínaje obdobím po r. 1910 budou tato témata průvodci proměnami lyrického výrazu i vyprávěcích způsobů v souvislosti s reflexí rozpadajících se hodnotových hierarchií a nezajištěnosti uměleckých tradic (dada, ironie a groteska), s objevem simultaneity a intencionality vidění (Apollinaire), "revoluční" tvořivosti snu a produktivity psychoanalýzy. Pozornost se v zimním semestru soustředí k pramenům let osmdesátých a devadesátých s přesahem do prvního desetiletí 20. století s důrazem na aktivitu T.

G. Masaryka, H.

G. Schauera, F.

X. Šaldy, A. Procházky, F.

V. Krejčího, S.

K. Neumanna, dílo generace 90. let, na bilanční povahu přelomu století a proměnu modernistického hnutí v prvním desetiletí. Letní semestr se zaměří nejprve především na předválečné diskuse o dramatické povaze moderní doby (včetně diskuse o volném verši, debaty o kubismu, generační polemiky atd.), dále paralelní "kritickou" modernu (L.

Klíma, J. Deml, R.

Weiner, J. Čapek), programy avantgardy předválečné a jejich radikalizaci ve 20. a 30. letech (S. K.

Neumann, O. Theer, K. Čapek, K.

Teige, J. Kodíček aj.), stereotypy identit, vzorce jazykové a zobrazovací v psychologii "jiného" a transformace vztahu popis-vyprávění (I.

Olbracht, E. Hostovský, V. Řezáč), experiment řeči a obrazu (V.

Vančura, K. Schulz, J. Štyrský aj.), lyrické formy reflexe času (J.

Seifert, V. Holan, F.

Halas, J. Zahradníček).