Návrhy témat (autorů) a lit. děl k četbě a referátům:
Bartoš Vlček (1897-1926) - básník touhy (expresionismus Literární skupiny) sb. Vzpora samoty (1923), sb. Jenom srdce (1926, ed. Miloš Jirko), povídky Marný zápas (1925)
Vladimír Raffel (1898-1967) - povídky jako místa soubojů s mechanickou civilizací výbor z povídek Elektrický les (1997, ed. D. Hodrová a K. Milota)
František V. Kříž (1900-1962) - region v souřadnicích obecného eseje Noc: kniha bolesti (1920), román A zpívají (1937)
František Lesař (1901-1945) - bezvýchodnost rozpadu "lidství" povídky Ovečky na horách (1939, 1972)
Bernard Horst (1905-1979) - existencialismus a fatalita zla (lit. epigon Josefa K. Šlejhara?)
Josef Kocourek (1909-1933) - "český John Doss Passos"? román Srdce (1932, 2008)
Jiří Daniel (1916-1945) - poezie "nahého člověka" (a Jiří Orten a Kamil Bednář)
Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu (1998, ed. M. Toman)
Dušan Pala (1924-1945) - neznámý český existencialista? povídky Stromy a kamení (2013)
Gertruda Goepfertová-Gruberová (1924) - hodnoty domova a krajiny v díle exilové básnířky sb. Hejno stehlíků (1966), sb. Zimní klavír (2003), prózy Choroš (2002), Rodokmen (2003)
Jan Kameník (1898-1974) - nesyžetová próza s tajemstvím p říp. další autoři.
Interpretační seminář se zaměří na dílčí témata z dějin české literatury (převážně meziválečného období). Zaměříme se na autory a díla, kterým lit. historie kvůli různým okolnostem nevěnovala příliš velkou pozornost a pokusíme se pro tato díla re-konstruovat kontext, ve kterém vznikala, interpretovat je (tedy, přečíst je) se zřetelem k literární tradici a dobovým souvislostem - vytvořit portréty osobností a jejich děl, jejichž místo v lit. historii je poměrně vratké a nejsou příliš recipovány.
S tím souvisí otázky: Jaká byla dobová recepce těchto autorů (horizont očekávání)? Jak to, že se některá díla prosadila a jiná zůstala v zapomnění? Jak se na tom podílí literární historie? Jaké jsou mechanismy kánonu?