Syllabus
Vyučuje:
PhDr. Pavel Jiráček, CSc.
Forma: základní seminář, 2 hod. týdně, 2 semestry - předmět bakalářského studia
Požadavky pro získání atestace: 1 větší text
TEXTY: 1. POETIKA A ?
A) TEORIE INFORMACE - TEORIE KOMUNIKACE
Roman Jakobson: Lingvistika a poetika. In: Poetická funkce. Praha 1995
Jiří Levý: Bude literární věda exaktní vědou? Praha 1971 (Teorie informace a literární proces)
Max Bense: Teorie textů. Praha 1967 (teorie estetické komunikace)
Ján Sabol, František Štraus: Základy exaktného rozboru verša. Bratislava 1969
Teorie verše. Brno 1966
Teorie verše II. Brno 1968
Jiří Levý: Předběžné poznámky k informační analýze verše. Slovenská literatúra 11.1964
Jiří Levý: Teorie informace a literární proces. Česká literatura 4. 1963
Jiří Levý: Matematický a experimentální rozbor verše. Česká literatura 3. 1964
B) SÉMIOTIKA
Jan Mukařovský: Umění jako semiologický fakt. In: Studie I. Brno 2000
Roland Barthes: Základy semiologie. In: Nulový stupeň rukopisu ? Základy semiologie. Praha 1967, 2. vyd. in: Kritika a pravda. Praha 1997
Miroslav Červenka: Významová výstavba literárního díla. Praha 1992
Marie Kubínová: Umělecké dílo jako znak a problémy jeho významu. In: Sondy do semiotiky literárního díla. Praha 1995
Jiří Levý: Bude literární věda exaktní vědou? Praha 1971 (Sémantika verše)
Marie Kubínová: V území slov. Praha 1988
Umberto Eco: 1 kapitola z: Šest procházek literárními lesy (přel. Bronislava Grygová), Olomouc 1997, s. 101 ? 129.
Jurij Lotman: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990
C) LINGVISTIKA jazyková úroveň hlásek jazyková úroveň morfémů a slabik jazyková úroveň slov jazyková úroveň vět jazyková úroveň nadvětná
Jan Mukařovský: Fonologie a poetika. In: Studie z poetiky. Praha 1982
Miroslav Červenka: Poetika a fonologie: disharmonické momenty. In: Obléhání zevnitř. Praha 1996
Bohuslav Hála: Fonetika v teorii a v praxi. Praha 1975
Miroslav Červenka: Mukařovského ?fónická linie? a rozbor veršové intonace. Česká literatura 3 1991.
(k tomu: Jan Mukařovský: Souvislost fonické linie se slovosledem v českých verších. Intonace jako činitel básnického rytmu. In: Studie z poetiky. Praha 1982)
Zdena Palková: Rytmická výstavba prozaického textu. Praha 1974
Roman Jakobson: Poezie gramatiky a gramatika poezie. In: Poetická funkce. Praha 1995
Jan Mukařovský Jazyk spisovný a jazyk básnický (1932). In: Studie z poetiky. Praha 1982
Jan Mukařovský: O jazyce básnickém. In: Studie z poetiky. Praha 1982
Jan Mukařovský: Obecné zásady a vývoj novočeského verše. In: Studie z poetiky. Praha 1982
Jurij Tyňanov: Problém básnického jazyka. In: Literární fakt. Praha 1988
Miroslav Červenka, Milan Jankovič, Marie Kubínová, Marie Langerová: Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století. Praha 2002
František Miko: Text a štýl. Bratislava 1970
Vladimír Propp: Morfologie pohádky. In: Morfologie pohádky a jiné studie. Jinočany 1999
Franz Stanzel: Teorie vyprávění. Praha 1988
Lubomír Doležel: Narativní způsoby v české literatuře. Praha 1993
Tzvetan Todorov: Poetika prózy. Praha 2000
KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA
Roman Jakobson: Dva aspekty jazyka a dva typy afatických poruch. In: Poetická funkce. Praha 1995
George Lakoff, Mark Johnson: Metafory, kterými žijeme. Brno 2002
Mark Turner: Literární mysl. O původu myšlení a jazyka. Brno 2005
D) PSYCHOLOGIE
Otakar Zich: O typech básnických. Praha 1937
Roman Jakobson: Podprahové pořádání jazykových prvků v poezii. In: Poetická funkce. Praha 1995
Sigmund Freud: O literatuře ..
Jiří Pechar: Prostor imaginace. Praha 1992
Michal Černoušek:
Gaston Bachelard: Psychoanalýza ohně (Voda a sny, Vzduch a sny, Země a snění vůle, Poetika snění). Praha 1994
Carl Gustav Jung: ?O archetypech kolektivního nevědomí? [1935], In: Výbor z díla II. Archetypy a nevědomí. Brno 1997
Northrop Frye: Anatomie kritiky. Brno 2003
E) FILOSOFIE
Roman Ingarden: Umělecké dílo literární. Praha 1989
Emil Staiger: Základní pojmy poetiky. Praha 1969
Martin Heidegger: Řeč. Básnicky bydlí člověk. In: Básnicky bydlí člověk. Praha 1993
Paul Ricoeur: Čas a vyprávění II. Praha 2002
Eugen Fink: Hra jako symbol světa. Praha 1993
Michel Foucault: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994
Zdeněk Mathauser: Mezi filosofií a poezií. Praha 1995
Lubomír Doležel: Fikce a možné světy. Praha 2003
Miroslav Červenka: Fikční světy v lyrice. Praha 2003
F) ESTETIKA
Jan Mukařovský: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty. In: Studie I. Brno 2000
Jan Mukařovský: Básnické pojmenování a estetická funkce jazyka (1938). In: Studie z estetiky. Praha 1982
Jan Mukařovský.: Místo estetické funkce mezi ostatními (1942). In: Studie z estetiky. Praha 1966,
Jan Mukařovský: Záměrnost a nezáměrnost v umění (1943). In: Studie z estetiky. Praha 1966
Miroslav Červenka: Literární artefakt. In: Obléhání zevnitř. Praha 1996
Zdeněk Pešat: Artefakt, estetický objekt, konkretizace. In: Tři podoby literární vědy. Praha 1998
Milan Jankovič: Estetická funkce a dynamika významového sjednocení. In: Nesamozřejmost smyslu. Praha 1991
Milan Jankovič: Perspektivy sémantického gesta. In: Nesamozřejmost smyslu. Praha 1991
Michail Bachtin: Autor a hrdina v estetickej činnosti. In: Estetika slovesnej tvorby. Bratislava 1988
Karel Chvatík: Strukturální estetika. 2. vyd. Brno 2001
Annotation
Zaujetí literárně teoretického postoje k literárnímu dílu je v semináři iniciováno především společným čtením a promýšlením odborných textů, které znamenají významné metodologické posuny ve vytváření intelektuálních konceptů literárního díla.
Seminář je zaměřen především na poezii. Literárně teoretický postoj je v semináři konfrontován s přirozeným (čtenářským) postojem prověřováním probíraných konceptů nad lyrickým dílem. Je nutné si však neustále uvědomovat, že jednotlivé poznávací prototypy stále zůstávají pouhými nástiny předmětu (literárního díla), které v Husserlově smyslu nemohou nikdy vyčerpat obsah jeho bytí, protože ?konečnost projevující se v perspektivním charakteru našeho vnímání je jistým rysem Bytí, a ne dokladem naší omezenosti? (Barbaras 2005: 27).
Další rozměry do literárně teoretického seminárního myšlení bude přinášet aktuální kognitivní projekt (experimentální psychosémantický výzkum jednoho aspektu lyrického díla), který bude společně sledován a komentován během celého semestru, od empirického výzkumu až k napsání odborné práce.
Kreativita literárněvědné mysli studentů bude též rozvíjena cílenými úkoly tvořivého psaní jako sebereflexe literárního Já studenta, rozbory pokusů budou směřovat k poetické literární analýze.