Charles Explorer logo
🇬🇧

The Phenomenon of the Game in Literature

Class at Faculty of Arts |
ABO100256

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

Tematické okruhy: 1) Metodologický úvod

Eugen Fink: Hra jako symbol světa. Praha: Československý spisovatel, 1993. vs.

Roger Caillois: Hry a lidé. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998.

Pojmy: hra, hraní, hráč (aktivní/pasivní), pravidla a jejich nepřítomnost, účel / bezúčelnost hry, (ne)vážnost hry.

Typologie her.

Hry a dějiny.

Hry genderově příznakové? Hra a psychoanalýza.

Hry a jazyk.

Fenomén hry ve světové literatuře. 2.

Čas: 15. století

Styl, mentalita: humanismus

Hra: relativizace (středověkých) pravidel

Text: Hynek z Poděbrad - Boccacciovské rozprávky (vybraná novela)

Citát: "Jestliže jsme jemu mnoho slibovaly, nechť toho hledá u těch, kdož mu to držeti chtí."

Kontext: česká renesance?

Témata: erotika, emancipace ženy, prožitek přítomnosti, starost o "veřejné mínění". 3. 17. století

Baroko

Dětinské hry světa

J.A. Komenský - Labyrint světa a ráj srdce (vybrané pasáže)

"Kteréž práce nic nebyly než aneb hřičky dětinské".

Kritika antické kultury jako prostoru perverze, zkaženosti a hříšnosti (Tertullianus, sv. Augustin). Disciplinující hry sv. Ignáce z Loyoly. Barokní divadelnost.

Hra Boha. 4.

Doba "předbřeznová"

Romantismus

Hra a/nebo reflexe

K.H. Mácha - Máj (vybrané pasáže)

"Zve k lásky hrám hrdliččin hlas".

Máchovo místo ve hře obrozenců.

Konceptualizace dětství. Hra přírody a hry lidské. Specifické pojetí času (Večer na Bezdězu). 5.

Doba "pobřeznová"

"Kritický realismus"

Loterie

J. Neruda - Povídky malostranské (vybraná povídka)

"Ty nemyslíš než na lutrii!"

Česko-německé (jazykové) hry. Pokus o racionalizaci hry. Portrét měšťanstva (v souvislosti s interpretací dějin také u Čechova "pana Broučka").

Sociální role. 6.

Fin de si?cle

Naturalismus, dekadence

Experiment

K.M. Čapek-Chod - Experiment (vybrané pasáže)

"Ovšem tam, kde není vědomé viny, může býti ještě pořád osudný omyl".

Hra proti společenským normám. Antitetický model partnerských interakcí (Breisky). Člověk jako experiment: průzkum možností. Téma hranic. Okultismus.

Determinace neúspěšnosti hry. Žánr romaneta. "Ženská sociální otázka". Role jazyka. 7.

Soumrak habsburské monarchie

Reflexe první světové války

Hra jako subverze, level 1

J. Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (vybrané pasáže)

"Tahaný mariáš je vážnější věc než celá vojna".

Role Čechů v první světové válce.

Česká povaha, diskuse první (Švejk jako typ). Kreativita Švejkových her s mocenskými strukturami ? 8.

Dvacátá léta

Avantgarda

Hrou k osvobození člověka

Vladislav Vančura: F.C. Ball (vybrané pasáže)

"Nová poezie je hrou, dokonce hrou s ohněm života, hrou, která je měšťácké společnosti nebezpečná" (Teige).

Pozice hry v diskursu avantgardy. Souvislost hry a tance (Isadora Duncan v českém kontextu).

Sport jako nový fenomén: obrazy a interpretace. 9.

Československo mezi Stalinem a Hitlerem

Konec hry avantgardy

Hra dějin

K. Biebl: Zrcadlo noci (vybrané básně), V. Holan: Září 1938 (vybrané básně)

"Až bude skutečnost jiná / Docela jiná než se vám právě jeví / Z unavených arkád / Jako z prázdných mušlí bez ústřic".

"do kontrabasů tanků hrály / dunící chmurné kamiony".

Herní strategie v situaci slabšího hráče. Druhý odboj jako "vysoká hra".

Vize budoucí hry. Člověk v roli něčí loutky ("Trhavě žije, jak jdou drátky, / jež řídí ten, kdo na hru čeká.") 10.

Šedesátá léta

Vymezování hřišť

Hra doopravdy

M. Kundera: Směšné lásky (vybrané povídky)

"Hraný život atakoval náhle život nehraný".

Rozpor mezi individuálními a společenskými hrami. Koncepty her (a také obraz potlačování ludických potřeb) v kontextu doby (Beneš, Linhartová, Michal, Škvorecký).

Hra Boha (a vypravěče). Hledání autenticity. Bariéry: ti druzí, jazyk. Svádění jako hra. Estetický rasismus. Ne/kooperativní hry. Nekontrolovatelné důsledky her (různé podoby neúspěšných pokusů o ukončení hry). Bezchybná hra StB. 11.

Normalizace

Oficiální x neoficiální kultura

Ideologické interpretace her

B. Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (vybrané pasáže)

"A já jsem najednou viděl na tu dálku ty zprávy z novin, jak ten samý den, zatímco Němci střílejí Čechy, tak já si tady hraju s přirozením".

Obraz hry v diskursech moci. Hrdinství a zbabělost. Hra a zisk. Zužování hřiště. Pasivita hráčů. Tři fáze her v perspektivě popkultury: Lucie, postrach ulice; Discopříběh (zápletka x závěr).

Česká povaha, diskuse druhá (Dítě jako typ). Dítětova hra, nebo hra vypravěče/doby s Dítětem? 12.

Současnost

Reflexe normalizace

Hra jako subverze, level 2

Irena Dousková: Hrdý Budžes (vybrané pasáže)

"Myslim, že jsem vyhrála"

Projevy ideologie v prostoru každodennosti. Podoby víry. Hrdinství a zbabělost.

"Nevhodné otázky" podrývající ustálenost režimní hry. Obraz židů a "cikánů". Jiráskovy Staré pověsti české a jejich dvojí interpretace.

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Náplní kurzu je interpretace vybraných literárních textů se zřetelem ke konceptům her a hraní. Texty jsou voleny z kulturního rezervoáru české literatury, počínaje humanismem a konče repertoárem autorky současné (Irena Dousková). Každý tematický blok se bude skládat z 1) konkrétní interpretace literárního díla, 2) kontextualizace, 3) diskuse.

Kurz sleduje několik cílů:

- konfrontace ontologického a sociokulturního pohledu na hru prostřednictvím empirické analýzy konkrétního textového materiálu

- náčrt kulturního vývoje určovaný proměnami konceptualizace jednoho vybraného fenoménu, totiž hry (implicitně je tedy relativizována validita kulturních mezníků vybíraných zpravidla z oblasti politických dějin)

Jinými slovy, otázky, které si budeme pokládat, mohou znít následovně: Mají jednotlivá pojetí her ukotvená ve vybraných literárních textech (pocházejících z časově značně vzdálených horizontů) něco společného? Co daný obraz hry vypovídá o příslušném historickém / politickém kontextu? A naopak, existuje vztah mezi "charakterem epochy" a tematikou literárního díla, nebo je taková interpretace zcela neadekvátní a je záhodno se opírat spíše o rámce určitých žánrů / autorských poetik / postulát "intentio operis" (Eco) a podobně?