Syllabus
Zaměření semináře je bohemistické a komparatistické. Jeho cílem je ukázat při rozboru charakteristických děl jak proměny či klišé evropské literární a umělecké tematiky v českém prostředí, tak významy nebo uměleckou hodnotu domácích transformací a adaptací. Předmětem analýz jsou zejména tyto okruhy: 1) deskriptivní poezie (Haller, Thomson, Delille) a její obrat ke konkrétnímu světu ve Vznešenosti přírody M.
Z. Poláka; 2) tzv. noční a hřbitovní poezie (Young, Gray, Novalis) v české básnické motivice a reflexi (Mácha); 3) poetika míst a prostoročasu: ruiny, památníky, krajiny (Diderotova estetika zřícenin, motivická kompozice Friedrichových obrazů ve srovnání s Máchovými a Sabinovými tématy); 4) podoby a stylizace romantické individuality včetně její ironizace (Mácha, Sabina, Frič, Tyl).
Dodatečným, i když neméně významným okruhem je epická a reflexivní poezie pozdního romantismu, kterou příkladně zastupuje tvorba J. Vrchlického a J. Zeyera.
Rozbor se soustředí na tuto tematiku: 1) profétismus a vizionářství ve Vrchlického fragmentech "epopeje člověka", 2) sémantické gesto Zeyerových "obnovených obrazů". Témata referátů: - Tematická kompozice Polákovy Vznešenosti přírody, způsoby vizualizace a poetizace přírodního univerza - Překlady J. Jungmanna a J.
Nejedlého Grayovy a Youngovy poezie (Elegie na hrobkách veských, Kvílení) - Syžetové a poetické významy Máchovy nebo Sabinovy "hřbitovní tematiky" (Večer na Bezdězu, Hrobník aj.) - Diderotovy úvahy o poetice zřícenin (Diderotovy výtvarné kritiky v tzv. Salonech). - Zříceniny, památníky a krajiny na Friedrichových obrazech a v Máchových dílech. - Poutník a krajina hor u G.
D. Friedricha a K.
H. Máchy. - Příznačné fyziognomické nebo povahové rysy a gesta romantické individuality; excentričnost, monumentalizace, ironie (vybraná díla evropských a českých autorů). - Vrchlického a Zeyerovy epické básně a cykly: hrdinové, kolorit, ideje.
