Sylabus
Sylabus: 1) Obraz hrdiny v současné populární kultuře (proměny reprezentací hrdinství od Julia Fučíka přes Jana Palacha k Aloisi Nebelovi). Materiálová sond poskytne materiál pro orientační zmapování pole a poslouží k formulaci vstupních otázek. 2) Josef Toufar ve veřejném prostoru.
Případová studie zaměřená na dobové konstruování obrazu Josefa Toufara v populární kultuře. Výchozí bod bude představovat současnost, konkrétně úspěšná kniha Miloše Doležala (Jako bychom dnes zemřít měli, 2012), na níž naváže sestup do star ších vrstev: hraný film In nomine patris z roku 2004, dokument Číhošťský zázrak potřetí z roku 1991, exilový román Stalo se v adventu z roku 1981, publicistika Jiřího Brabence z roku 1968, propagandistický dokument z roku 1950. 3) Jan Palach ve veřejném prostoru.
Obdobně zaměřená případová studie, pro kterou bude výchozí bod představovat film Agniezsky Holland Hořící keř z roku 2013. Snímek bude obdobně konfrontován se staršími vrstvami reprezentací (zejména s dokumentárními filmy z roku 1969). 4) Metodologické inspirace I.
Na sondu do konkrétního materiálu naváže dle tematických preferencí účastníků kurzu teoretický text z oblasti memory studies či public history (viz seznam literatury). 5) Genderové aspekty zobrazování minulosti. Podle současných teoretiků paměti (Marianne Hirsch) hraje v široce sdílených popkulturních představách minulosti důležitou roli genderová perspektiva.
Na českém materiálu prověříme, nakolik je tato teze nosná pro naše prostředí. 6) Rodina jako vzpomínková figura. V rámci populární kultury jsou představy minulosti často formovány v rámci idiomu rodiny.
Perspektivou rodinného příběhu se vypráví minulost (např. televizní seriál Vyprávěj). Na konkrétních příkladech se pokusíme promyslet, jaké důsledky tato vzpomínková figura má pro vyznění obrazů minulosti. 7) Staré a nové minulosti.
Diachronní sonda do proměn zobrazování dějin, které mají kanonickou pozici v české kulturní paměti (husitství, národní obrození, TGM, válka aj.). 8) Metodologické inspirace II. Na sondu do konkrétního materiálu naváže dle tematických preferencí účastníků kurzu teoretický text z oblasti memory studies či public history (viz seznam literatury). 9) Jára Cimrman jako "stroj na vzpomínání": fenomén Cimrman představuje již od 80. let minulého století široce rozšířený způsob vztahování se k minulosti.
Jakou minulost Jára Cimrman produkuje? Jedná se o reprodukci národního vyprávění, nebo o jeho ironický rozklad? 10) Prezentace bakalářských a diplomových prací, společná diskuze.
Anotace
Kolektivně sdílené představy o minulosti hrají v současné společnosti významnou roli. Dokládá to kupříkladu popularita historických témat v populární kultuře (romány a komiksy o minulosti, televizní seriály, dokumenty i hrané filmy, webové aplikace). Seminář se zaměřuje na analýzu, srovnání a interpretaci obrazů minulosti s důrazem na současnou populární kulturu. Zohledňuje širokou škálu médií, jež mohou představy dějin zprostředkovat (krásná literatura, hraný film, dokument, fotografie, historiografie, architektura aj.). Pozornost se zaměřuje nejen na sémantické obsahy těchto reprezentací, ale též na studium zprostředkující mediality (jak zpřítomňují minulost fotografie, jak filmy, jak historizující architektura?). Seminář se věnuje reprezentacím minulého nejen v kontextu kolektivního vzpomínání (kulturní paměti), tak v kontextu osobních vzpomínek. Materiálově vychází především z českého kulturního prostoru.
Současná vzpomínková praxe české společnosti poskytuje bohatý materiál k analýze, srovnání a interpretaci (namátkou: romány Kateřiny Tučkové, komiksové Opráski sčeskí historje, televizní seriály První republika či České století, hraný film Hořící keř, instalace Davida Černého aj.). Úhel pohledu se zaměří zejména na kontroverzní "paměťové události", které měly ohlas ve veřejném prostoru. Pojmové a konceptuální nástroje k promýšlení vzpomínkové praxe budou vycházet z prostoru tzv. memory studies. Seminář zohlední též koncept tzv. public history, který se rozvinul zejména v angloamerickém kontextu.