Sylabus
Navrhujeme tato témata, přičemž budou vítány náměty vlastní:
1. Svět knížat, velmožů, družiníků, služebníků a duchovních na dvoře Mojmírovců a prvních Přemyslovců v legendách a kronikách i v díle novodobých autorů (Tyl, Vrchlický, Jariš. Film k miléniu
1929.) Kníže Rostislav, král Svatopluk, Arcibiskup Metoděj, biskup Viching. Kníže Bořivoj a Strojmír. Kněžna Ludmila, Drahomíra. Kníže Václava a Boleslav. Družiníci Tuna a Gomon, Tuža, Tira, Česta, Hněvsa, Mstina. Podiven. Srovnání s typologicky podobným světem v díle Řehoře z Tours: O boji králů a údělu spravedlivých.
2. Boleslav II., jeho velmožové svatý Vojtěch. Radim , Kristián, Strachkvas. Boleslav III. a Vršovci. Jaromír versus Vršovci. Oldřich a kaplan (biskup) Šebíř, ženy a milenky, krásná Božena v kronice Kosmově, v kronice Dětmara z Merseburku, Galla Anonyma a v reflexi pozdějších kronikářů: Dalimila, Přibíka Pulkavy z Radenína, Hájka.
3. Břetislav I. Český Achiles v polaritě topu „fortitudinis et sapientiae, jak ho zobrazil Kosmas. Břetislav a Jitka zobrazení od Kosmy k romantismu .
4. Břetislavovi synové. Sourozenecké vztahy v mocenských souvislostech: Spytihněv II. V podání Kosmově a moderního historika (J. Žemlička) Vratislav II. U Kosmy a v novodobé historiografii. Vztahy mezi bratry Vratislavem II. a biskupem Jaromírem (Gebhartem).
5. Břetislav II. –hrdina , nebo antihrdina? Mladík koupající se lehkomyslně v řece, anebo očekávaný spasitel při nástupu vlády ? v Kosmově obraze.
6. Břetislavův bratr Bořivoj. Porušení stařešinského zákona. Precedens jeho dalšího porušování. Bořivoj, jeho bratr Vladislav. Olomoucký bratranec Svatopluk. Bořivojova záhadná dvojí vláda. Interpretace Kosmy a Galla Anonyma.
7. Soběslav I. Jeho obraz vykreslený pokračovateli Kosmovými Mnichem Sázavským a Kanovníkem Vyšehradským. Portrét historika V. Vaníčka.
8. Zápas o trůn mezi Soběslavici a Vladislavici. Vladislav II. v letopise Vincentiově a Jarlochově. Tragicý osud „knížete sedláků“ v letopise Jarlochově a v básnické apoteóze V. Vančury v Obrazech z dějin národa českého.
9. Král Václav I. v Druhém pokračování Kosmově, u Dalimila. Přibíka a Hájka.
10. Přemysl Otakar II. v Druhém pokračování Kosmově, u Dalimila, Přibíka a Hájka .
11. Václav II. v obraze Zbraslavské kroniky. Srovnání s obrazem v moderní beletrii, např. v románech L. Vaňkové.
12. Jan Lucemburský. Jeho obraz v dílech Petra Žitavského, Františka Pražského, Beneše Krabice z Weitmile.
13. Otec a syn. Karel IV. ve vlastním životopise, c v dílech jeho kronikářů i v dílech dnešních autorů, např. J. A. Novák: Karel IV. Mystik a čaroděj, V. Kavčiak: Karel IV. Cesta k trůnu a další.
14. Zikmund Lucemburský v zrcadle husitské i římské literatury.
15. Ladislav Pohrobek. Zmařená budoucnost.
16. Vladislav a Ludvík Jagellonský v kronice Bartošově a v Starých letopisech. Novodobý obraz J. Macka.
17. Český svět za tří králů (Ferdinanda I., Maxmiliána II., Rudolfa II.).
18. Barokní Habsburkové.
19. Kniha Josefova.
20. Arcibiskup A. z Pardubic
21. Arcibiskup A. hrabě Harrach. Zápas o svědomí.
22. Arcibiskup J. F. z Valdštejna. Literatura a koncepce témat budou prodiskutovány v úvodním semináři.
Anotace
V semináři se budeme zabývat zobrazením postav horních vrstev sféry světské a duchovní v zemích Koruny české v dílech autorů jednotlivých žánrů od středověku po 19. století. Náš výzkum se zaměří na dobové zaměření, na smysl a funkci portrétů panovníků, velmožů, urozených i těch, kteří se mezi nobilitu dostali díky své službě, studiu nebo vrtkavé Štěstěně, a na jejich modifikaci v pozdější literární tradici.