Charles Explorer logo
🇨🇿

Úvod do teorie literatury

Předmět na Filozofická fakulta |
ABO300297

Sylabus

* Tematické okruhy: 1. Immanuel Kant: Kritika soudnosti (1790) - svébytnost a nepřeložitelnost estetična; 2.

Friedrich Nietzsche: Zrození tragédie z ducha hudby (1872) - estetická zkušenost versus reflexe; 3. Georg Lukács: Teorie románu (1916) - struktura žánru a struktura nové doby; 4.

Otakar Zich: O typech básnických (1917) - je možno spojit psychologično s estetičnem? 5. Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (1931) - fenomenologie; 6.Jan Mukařovský: Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty (1936) - strukturalismus, imanence vs. sociálno; 7.

Walter Benjamin: "Vyprávěč" (1936) - sociologická imaginace; 8. Martin Heidegger: "Řeč" (1950) - řeč jako ?básnické bydlení"; 9.

Eugen Fink: Hra jako symbol světa (1960) - hra jako fenomén a model; 10. Jacques Derrida: Gramatologie (1967) - dekonstrukce; 11.

Th. W.

Adorno: Estetická teorie (1970) - pokus o estetiku modernismu, negativita, odmítnutí, myšlení programní vs. myšlení teoretické; 12. M.Turner: Literární myšlení (1996) - kognitivní paradigma, status příběhu; 13.

V. Flusser: Komunikologie (1996) - komunikace jakožto univerzální paradigma, literatura v době "technických obrazů".

Anotace

Požadované vstupní znalosti: bsolvování kurzu Literární proseminář.

Požadavky pro získání atestace: Stanoví vyučující seminářů.

Požadavky ke zkoušce: 1) Čítanka textu z teorie literatury 20. století 2) J. Culler: Krátký úvod do literární teorie (Brno 2002) a R. Scruton: Průvodce inteligentního člověka po moderní kultuře (Praha 2002). 3) Rozbor básnického textu z hlediska subjektů, času a prostoru.

Charakteristika kurzu: Přednášky jsou zaměřeny k základním dílům moderní teoretické reflexe literatury (a umění). Každá přednáška bude věnována jednomu dílu, a to jako svého druhu synekdoše jisté specifické metody, školy či úhlu literárněteoretického myšlení. Nepůjde jen o představení textu, ale též jeho vývojových a myšlenkových předpokladů, resp. kontextů, které a ve kterých se rozvíjí. Spojovací linií celého cyklu je to, jak se reflexe umění, estetika a teorie literatury vypořádavají s descartovskou výzvou (?cogito?), tedy hledání alternativy k pojmové dvojici subjekt-objekt, resp. obsah-forma.