Sylabus
* Tematické okruhy: 1. Teorie interpretace: a) cíl a smysl interpretace, její postavení v rámci literární vědy, základní metody, přístupy, kritéria b) rekapitulace obecných kategorií a pojmů užitečných pro potřeby interpretace (text a dílo; artefakt a estetický objekt; recepce a konkretizace; smysl a význam; kontext atd.) 2. Poetika prózy: a) narativní komunikační situace. Subjekty narativního textu b) základní aspekty (roviny) narativní fikce: příběh, text, vyprávění (fabule a syžet; histoire, récit, narration; story, plot, discourse atd) c) typologie vypravěčů, vyprávěcí situace d) typologie románové postavy e) ztvárněný čas a prostor
Četba: Alexander Sergejevič Puškin, Piková dáma
Karel Hynek Mácha, Márinka
Karel Hynek Mácha, Pouť krkonošská
Nikolaj Vasiljevič Gogol, Plášť (Petrohradské povídky, 1842)
Jan Neruda, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku (Povídky malostranské, 1876)
Richard Weiner, Prázdná židle (Škleb, 1919)
Richard Weiner, Dvojníci (Lítice, 1916)
Richard Weiner, Netečný divák (Netečný divák a jiné prózy, 1917)
Karel Čapek, Šlépěj (Boží muka, 1917)
Karel Čapek, Šlépěje (Povídky z jedné kapsy, 1928)
Anotace
Zkouška formou písemné práce. Požadované vstupní znalosti: absolvování jednoho semestru Úvodu do teorie literatury.
Požadavky pro získání atestace: aktivní účast v semináři, četba zadaných studií, na konci pro atest je možná volba mezi písemnou prací (6-8 stran praktické interpretace zvoleného textu) a zápočtem získaným na základě testu (ve formě písemné interpretace zadaného textu) v závěru kursu.
Charakteristika kurzu:
Seminář je koncipován v návaznosti na Úvod do teorie literatury a měl by tedy rozšířit a prohloubit již nabyté znalosti z poetiky prózy a její intepretace. V rámci kurzu by se studenti měli nejprve seznámit s některými obecnými otázkami a teoretickými aspekty "umění" interpretace. Těžiště semináře pak leží v rozvíjení praktických schopností aplikovat základní pojmy poetiky prózy při popisu, analýze a interpretaci narativního textu. Výchozí prozaické texty byly voleny z české i světové literatury tak, aby nám umožnily nejen sledovat jednotlivé aspekty narativní fikce, ale zároveň - v konfrontaci s již "kanonickými" analýzami konkrétního textu ? sledovat pohyb rozumění v jeho historické dimenzi a klást si obecnější otázky po možnostech interpretace uchopit "dění smyslu" uměleckého díla.