Sylabus
Dvousemestrový, 2 hod. týdně Vyučující: Mgr. Blanka Činátlová, Ph.D. Hlavní tematické okruhy:
1) glosa, aforismus jako narativní akt na pomezí mezi filosofickým a literárním textem Nietzsche, Wittgenstein,?)
2) anekdota ? mezi dialogem a fragmentem, chasidská anekdota jako jeden z výrazných narativů středoevropské literatury
3) zpověď, vyznání ? detail, pozadí, věci jako kód intimního vyprávění (Márai: Zpověď, Chwin: Haneman, Stasiuk)
4) deníková a memoárová literatura, epistolární vyprávění ? různé podoby esejistické ?autenticity? (Pál Závada, Gombrowicz, Améry, Canetti, Zweig, Herling-Grudzinski, Milosz)
5) ?fragmentární psaní?; fragment jako melancholický estetický princip, jako výraz ?středoevropské melancholie?
6) esej jako románová struktura (Broch, Musil, Gombrowicz, Kundera, Magris)
7) fragment jako aspekt nepřítomného, nostalgie cestovaní (cestopisné eseje)
8) kavárenská a hospodská povídky, ?minutové romány? (Altenberg, Kisch,Hrabal)
9) motáková literatura (vězení, koncentrační tábory ? London, Fučík, Levi, Améry) Četba letní semestr 25/2 Magris, Claudio: Geneze habsburského mýtu, Finis Austriae: Habsburský mýtus v moderní rakouské literatuře. Triáda, Praha 2001, s. 27-45, 163-229 Jančar, Drago: Střední Evropa ? Idea minulosti?: Brioni. Praha, Volvox Globator 2005, s.47-53 11/3 Witold Gombrowicz: Deník I. (1953-1956). Praha, Torst 1994 1953/I, II, s. 19-41 1955/ XIV, XV, s. 169-192, Buenos Aires Vilém Flusser: Bezedno. Filosofická autobiografie (kap. Monolog, Hra s Orientem a se sebevraždou, Brazilština, Ubytovat se v bezdomoví, Moje pražská cesta) Andrej Stasiuk: Jak jsem se stal spisovatelem (pokus o intelektuální autobiografii) ? část I., s.11-86 Czesław Miłosz: Básnický traktát: Traktáty a přednášky ve verších. Olomouc: Votobia 1996, s. 43-145 Brodskij, Josif: Projev při udělení Nobelovy ceny: Jeden a půl pokoje. Praha: Nakladatelství LN, 1998, s. 156-171 18/3 Claudio Magris: Dunaj Josif Brodskij: Vodoznaky 25/3 Thomas Bernhard: Chlad, Dech (Obrys jednoho života) 1/4 Elfride Jelinek: Milovnice (nebo Ingeborg Bachmannová: Malina) 8/4 W.G.Sebald: Vystěhovalci 15/4 Stefan Chwin: Haneman 22/4 Péter Esterházy: Malá maďarská pornografie, Pomocná slovesa srdce 29/4 Pál Závada: Jadvižin polštář 6/5 Milorad Pavić: Chazarský slovník (Papírové divadlo) 13/5 Drago Jančar: Chtíč chtíc nechtíc Četba zimní semestr 15/10 WITTGENSTEIN, Ludwig: Rozličné poznámky. Praha, Mladá fronta
1993. NIETZSCHE, F. : Ecce homo KAFKA, F.: Aforismy 22/10 Franz Kafka: Dopisy Felici CANETTI, Elias: Druhý proces. Svědomí slov. Praha:Torst, 1992, s.79-157 29/10 Franz Kafka: Deníky CANETTI, Elias: Dialog s krutým partnerem. Svědomí slov. Praha:Torst, 1992, s.53-71 DEMETZ, Peter: Tři přátelé na dovolené. 1909: Aeroplány nad Bresciou. Praha: Prostor, 2007, s. 23-44. 12/11 Martin Buber: Chasidská vyprávění Karel Poláček: Židovské anekdoty 19/11 Stefan Zweig: Svět včerejška (Svět jistoty, Škola v minulém století, Eros matutinus, V srdci Evropy) Sándor Márai: Zpověď 26/11 Robert Musil: Muž bez vlastností (vybrané kapitoly) 3/12 Peter Altenberg: Minutové romány, E.E. Kisch: Pražský pitaval 10/12 Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války 17/12 Witold Gombrowicz: Ferdydurke 7/1 Ticho, mlčení ? básnický fragment (Rilke, Trakl, Holan, Orten)
Anotace
Kurz se zaměřuje na jeden z velmi podstatných a osobitých rysů středoevropského psaní, a sice na jeho fragmentárnost. Nejde pouze o onu kulturu fragmentu, o níž píše Claudio Magris, když analyzuje specifika středoevropské zkušenosti agónie, rozpadu a zániku, ale o fragment jako o stěžejní narativní situaci.Problematická jazyková situace středoevropských malých autorů a středoevropští filosofové (Nietzsche, Wittgenstein, Husserl) tematizující nespolehlivost jazyka, který skutečnost neodráží, ale redukuje, který o skutečnosti dokonce nemusí vypovídat vůbec a o podstatných otázkách lidského života mlčí, vedou středoevropské autory k volbě specifické literární řeči. Formálně je jejím nejviditelnějším projevem esejističnost.
To nás vede k výběru těch středoevropských literárních textů, které problematizují jednoznačné zařazení do kategorie fikce ? deníky, vzpomínky, zpovědi, autobiografie, cestopisné eseje. Ty všechny problematizují aspekt fikčnosti, autentičnosti.
Další okruh textů se zaměřuje na prorůstání a vzájemné ovlivňování eseje a románu, nejen jako výrazu modernistického experimentu.