Charles Explorer logo
🇬🇧

Interpretations of Poetry

Class at Faculty of Arts |
ABO300514

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

* Tematické okruhy: od Wolkera ke Kolářovi, tedy na vývoj české moderní poezie mezi experimentem, odmítáním estetické tradice a postavantgardním navazováním na ni, vývoj, který T.S. Eliot velmi výstižně charakterizoval jako "anti-traditional tradition".

Wolker, Jiří: Věci (Host do domu, 1921); Balada o snu (Těžká hodina, 1922).

Nezval, Vítězslav: Pierot cyklista (Pantomima, 1924); Žena v množném čísle (Žena v množném čísle, 1935/1936).

Biebl, Konstantin: Protinožci (S lodí jež dováží čaj a kávu, 1928); Když voní arnika (Zrcadlo noci, 1939).

Seifert, Jaroslav: Hôtel "Côte ďAzur" (Na vlnách TSF, 1925); Ruce Venušiny (titulní báseň, 1936).

Závada, Vilém: Maškarní ples (Siréna, 1932); Vzývání poesie (Cesta pěšky, 1937).

Halas, František: Sepie (Sepie, 1927); Před návratem (Hořec, 1933).

Holan, Vladimír: Zmizelá katedrála I (Triumf smrti, 1930); Rukopis (Kameni, přicházíš?, 1937).

Hora, Josef: Čas, bratr mého srdce (Struny ve větru, 1927)

Reynek, Bohuslav: Pařez v ohni (Rty a zuby, 1925); Pavučina (Setba samot, 1936).

Zahradníček, Jan: Výzvy (Jeřáby, 1933); Prázdné pokoje (Žíznivé léto, 1935).

Hrubín, František: Včelí plást (Krásná po chudobě, 1935)

Weiner, Richard: Snová balada o snu a spáči (Zátiší s kulichem, herbářem a kostkami, 1929).

Orten, Jiří: Báseň kamene (Cesta k mrazu, 1940); U tebe teplo je... (z básnické pozůstalosti).

Kolář, Jiří: Litanie (Ódy a variace, 1941-1944/1946); Hlas se zakusuje do kamene (Dny v roce, 1946-1948).

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Co máme, když máme interpretaci? Smyslem semináře je pokusit se odpovědět na tuto otázku prostřednictvím interpretací samotných, tedy prostřednictvím rekonstruktivního čtení básnických textů. "Praktické" zacházení s básnickým textem má být v semináři zároveň i příležitostí k reflexi základních pojmů jako "lyrika", "báseň", "poetická řeč", "poetické čtení" ad. Je lyrika a lyrická báseň "způsobem prožívání" sebe sama a světa, specifickou "citovou kvalitou" (Emil Staiger), je "výchozím typem" a "gravitačním centrem" (Jurij M.

Lotman) literární produkce, je médiem "jiné" komunikace, prostupující sémantické řády kultur (Hans Blumenberg)? V své "samoúčelnosti" tíhne básnický jazyk, jak ukázal Jan Mukařovský, k neustálému oživování člověkova vztahu k řeči a řeči ke skutečnosti světa. Básnická řeč, která existuje pouze v textech, vytváří vždy určitý obraz, model světa, o jehož rekonstrukci v semináři půjde.

Tyto (imaginativní) modely světa představují zároveň specifické modi lidské existence, tedy způsoby a formy toho, jak člověk - jako "světotvorný" subjekt - ve světě ek-sistuje a svoji zkušenost se světem a ve světě prostřednictvím verbálních znaků - nebo Lotmanovou terminologií - prostřednictvím "sekundárního modelujícího systému", zachycuje a "ztvárňuje". Co však znamená "subjektivita" v lyrice a jakou instancí je vůbec "lyrický subjekt" a "lyrické Já"? S tím se do popředí dostávají další, pro produktivní čtení básnických textů relevantní otázky: jaký význam má historický, společensko-kulturní, náboženský, filozofický popř. další jiný kontext básně? "Textualizuje" kontext, jak uvažuje Maurice Blanchot? Je básnický text (jen) další účastí na jednom velkém intertextu, jak uvažují stoupenci intertextuality (Kristeva, Barthes, Lachmann/ová/ ad.)? A v neposlední řadě: může být tzv. dekonstruktivismus (re)konstruktivním interpretačním přístupem?