Introduction to Methodology of Lit. Theory in Europe (History of Poetics and the birth of Historical Poetics)

Syllabus

* Doporučená literatura

(Seznam obsahuje jak základní upozornění na díla přehledová a informativní, tak na díla, která analyzují evropskou myšlenkovou tadici)

Gilbertová K. E.-Kuhn H.: Dějiny estetiky

Losev A.-Šestakov V.: Dějiny estetických kategorií

Wellek R.: A History of Modern Criticism, 1-4

Wiegmann H.: Geschichte der Poetik

Veselovskij A. N.: Historická poetika (slovenské vyd.)

Anikst A.: Teorija dramy na Zapade, 1-4

Gregor J.: Weltgeschichte des Theaters

Heer Fr.: Evropské duchovní dějiny

Svoboda K.: Vývoj antické estetiky

Eco U.: Umění a krása ve středověké estetice

Frank M.: Einführung in die frühromantische Ästhetik

Grimm R. (ed.): Deutsche Romantheorien

Rohde E.: Der griechische Roman

Bachtin M.: Román jako dialog

Grondin J.: Úvod do hermeneutiky

Szondi P.: Úvod do literární hermeneutiky

Gadamer H.-G.: Idea Dobra mezi Platónem a Aristotelem

Forget P.: Text und Interpretation. Deutsch-französische Debatte

Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy

Derrida J.: Texty k dekonstrukci

Foucault M.: Myšlení vnějšku

* Atestace:

Zápočet: pohovor o pojednávaných tématech.

Zkouška: podrobný rozhovor o připravované diplomové práci.

Annotation

Jedno- i dvouoborové studium. Uznává se i jako přednáška z Metod lit. vědy, v takovém případě předloží student písemnou práci doc. Bílkovi.

Požadavky pro získání atestace:

Zápočet: pohovor o pojednávaných tématech.

Zkouška: písemná práce a rozhovor o předložené práci.

Charakteristika kurzu:

Studium národní literatury poskytuje faktický základ znalostí. Je však třebas mít na paměti, že duchovní život žádného národa není izolován od souvislostí euroamerické kultury, ba že není bez povědomí o těchto souvislostech pochopitelný.

Přednáška nabízí pohled na obraz příznačných evropských témat literární reflexe od antiky do počátků 20. stol. (Kurs je každoročně aktualizován.) Nechce podat pouhý popis témat, ale postihnout i systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování. Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filozofických. V zimním semestru je charakterizován materiál od antiky po vrchol novověku: Platón, Aristoteles, Pseudolonginos, renesanční estetiky, francouzská teorie tragédie, dvě linie novodobého historismu, po německé klasické myšlení, zejm. po Schillera jako autora úvahy O naivním a sentimentálním básnictví, Schellinga, Hegela. V letním semestru charakterizuje nástup nového pojetí člověka a jeho uměleckého chování počínajíc 18. stoletím: měšťanská truchlohra (Diderot, Lessing), otázky historické typizace (vývoje) umění (Winckelmann), Kantův obrat v estetickém myšlení, nová koncepce "krásna" a "vznešena". Schiller jako autor Dopisů o estetické výchově. Schleiermacherova hermeneutika (a její pokračování do 20. stol.: Heidegger, Gadamer, Gadamerova diskuse s franc. myšlením postmoderny, Kostnická škola). Mytologická škola. Vznik historické poetiky u Scherera a Veselovského. Kritika pozitivismu: ruský formalismus, Bachtin, strukturalismus.