Základní tématické okruhy:
I. Mezi transcendencí a uměním ?optikou života? (aneb na počátku byl Nietzsche): proměny symbolismu
II. Mezi snem (o krásnu a dialogem s tradicí) a akcí (nového vytvoření skutečnosti): modernistická ?kulturologie?, vitalismus, expresionismus kubismus (autoři kolem Almanachu na rok 1914).
III. Creatio ex nihilo? Umění jako ?splendidní hymna moderního života?: poetismus aneb ?likvidace umění??
IV. Po roce 1930: ?revival? romantismu a symbolismu? - Diskuse o realismu. - ?Sféra snu? a ?říše ducha? jako azyl zklamaných ?designerů? moderního života? - Hermetismus a iracionalita (v) umění: dítě estetiky politické akce?
Dynamika, inovace, experiment jako cesty k modernosti
Máme kritérium pro volbu ?základních?, tedy v jistém smyslu ?paradigmatických? a ?kanonických? děl české literatury (nebo jiných národních literatur)? Kanonický text znamená především, že takový text (nebo texty) získal nadhistorickou a tím i závaznou platnost, ale také zvláštní ?uzavřenost? a ?nesrozumitelnost?, která se dovolává textu ?druhého stupně?, komentáře interpreta, který vstupuje mezi kanonizovaný text a čtenáře. Čtení znamená tedy (téměř) vždy také a zároveň interpretování. V semináři půjde o rekonstruktivní čtení literárních textů a jejich (historických, společensko-kulturních, estetických, filozofických, náboženských ad.) kontextů, spoluvytvářejících model světa literárního díla. Tím bude možné hledat odpověď na výchozí otázku, proč právě to které dílo můžeme považovat za základní dílo české literatury; volba navrhovaných autorů a jejich knih je tedy v jistém smyslu ?rastrem?. Vodítkem mohou být umělecko-estetické programy a koncepty, které jsou v dílech navrhovaných autorů konceptualizovány způsobem, který jim ?zajistil? i do budoucnosti jejich, dá-li se tak říci, paradigmatičnost a možná i (z dnešní perspektivy) ?kanoničnost?. Ukáže se, že jedním z hlavních rysů této paradigmatičnosti je u literárních textů, které dnes řadíme k ?základním? dílům české literatury přibližně 10. až 40. let 20. století, intence a vědomí různě chápané, pojímané a vyjadřované modernosti.