* Tematické okruhy: 1. Mytologizovaná novela; variabilnost a významová zvrstvenost tradičního vypravěčství.
Thomas Mann: Smrt v Benátkách (1913)
(režie Luchino Visconti) 2. Proustovská detailní psychologická analýza milostné iluze a krize odhalující úskalí snobského estétství.
Marcel Proust: Swanova láska (1913)
(režie Volker Schlöndorff) 3. Zmnožený personální vypravěč (zmnožené vyprávění postavou) a relativizace události (smrt samuraje).
Rjúnosuke Akutagawa: Rašómon (1917)
(režie Akira Kurosawa) 4. Literární psychologická "diagnóza" vycházející z psychoanalytického zkoumání osobnosti.
Arthur Schnitzler: Snová novela (1926)
(režie Stanley Kubrick) 5. Narativní uplatnění filmové montáže (paralelní) pro pomnožný obraz válečného Madridu.
Camilo José Cela: Úl (1951)
(režie Mario Camus) 6. Personalizované vyprávění s perspektivou dělnického hrdiny - pijáka a rebela.
Reprezentativní próza z dílny tzv. rozhněvaných mladých mužů.
Alan Sillitoe: V sobotu večer, v neděli ráno (1958)
(režie Karel Reisz) 7. Krátký narativ první osoby s metatextovostí a slitím významových rovin: předmětné, představové a metafyzické.
Julio Cortázar: Zvětšenina (1959, Las babas del diablo)
(režie Michelangelo Antonioni) 8. Experimentální próza o experimentální implantaci dobra zločinnému charakteru, psaná s použitím "absolutního jazykového sluchu" a umělého jazyka (kombinace angličtiny s ruštinou).
Anthony Burgess: Mechanický pomeranč (1962)
(režie Stanley Kubrick) 9. Osobní - non-fiktivní - svědectví o putování poválečnou Evropou z Osvětimi do Itálie.
Primo Levi: Přím ěří (1963)
(režie Francesco Rosi) 10. Pastiš viktoriánského syžetu a vypravěčského stylu; propojení smyšlenky, mystifikace a dokumentu.
John Fowles: Francouzova milenka (1969)
(režie Karel Reisz) 11. Personální perspektivizace románu a románová ?analýza" fenoménu konformity, využívající psychoanalytické poznatky.
Alberto Moravia: Konformista (1970)
(režie Bernardo Bertolucci) 12. Narativní, dialogová, vysvětlivková aj. montáž s převyprávěním hollywoodské produkce čtyřicátých let.
Manuel Puig: Polibek pavoučí ženy (1976)
(režie Hector Babenko) 13. Časově zvrstvená autobiografická a autorská reminiscence na dospívání v Indočíně, poznamenané mj. předčasnou milostnou vášní.
Marguerite Durasová: Milenec (1984)
(režie Jean-Jacques Annaud) 14. Vyprávění v první osobě uplatňující hledisko adolescenta. Samozřejmost incestu a smrti; bizarního a morbidního.
Ian McEwan: Betonová zahrada (1978)
(režie Andrew Birkin)
Je možné uznat i jako volitelný seminář.
Požadované vstupní znalosti: Kurz není určen pro první ročník, upřednostňuje absolventy zkoušky Vybrané kapitoly ze světové literatury, absolventy interpretačních seminářů a studenty II. cyklu.
Požadavky pro získání atestace: Aktivní účast, referát + písemné vyhotovení rozboru zvolené předlohy a její adaptace.
Charakteristika kurzu:
Kurz je možno využít jako výběrový volitelný seminář nebo základní seminář Četba světové literatury. Střídá se projekce filmu a referát s debatou (proto kurz trvá dva semestry). Východiskem pro referát i debatu by měla být literární (žánrová, narativní, významová apod.) charakteristika předlohy, popřípadě stručné představení autora. Postižení (pochopení a formulování) adaptačního přístupu vychází z analýzy tematických změn, proměny narace a narativního hlediska, stylových a aktualizačních posunů. Mělo by vést k důkladnějšímu poznání samotného slovesného díla. Ve školním roce 2005/2006 bude program sestaven z formálně co nejrozmanitějších textů literatury 20. století, které se vizuální a dramatické transformaci namnoze vzpírají a znamenají pro filmové tvůrce náročné zadání.