Základní tematické okruhy: 1) Vstupní otázky: Co je literární teorie a jaké je její místo v rámci vědy o literatuře?
Klíčové pojmy: teorie, kritika, historie; tvrdá a měkká teorie; literatura a literárnost, metoda, ozvláštnění
Směry a autoři: Aristotelés, Viktor Šklovskij, Roman Jakobson, Wolfgang Iser
Pro diskusi je doporučena následující literatura předmětu:
Aristotelés: Poetika. Praha 1996.
Staiger, Emil: Základní pojmy poetiky. Praha 1969.
Šklovskij, Viktor: Umění jako metoda. In V.Š.: Theorie prózy. Praha 1948, s. 9-26.
Ejchenbaum, Boris: Teória "formálnej metódy". In: Teória literatúry. Výber z formálnej metódy (ed. M. Bakoš). 2.vyd. Bratislava 1971, s. 19-53. Též i týž: Jak je udělán Gogolův Plášť a jiné studie. Praha 2012, s. 82-108.
Ejchenbaum, Boris: Ako je urobený Gogolův Plášť. In: Teória literatúry. Výber z formálnej metódy (ed. M. Bakoš). 2.vyd. Bratislava 1971, s. 353-370.
Stierle, Karlheinz: Dimenze rozumění (Místo literární vědy). Česká literatura 41, 1993, č. 2, s. 115-137.
Iser, Wolfgang: Teorie literatury. Aktuální perspektiva. Praha - Brno 2004.
Uspenskij, Boris: Poetika kompozice. Brno 2008.
Steiner, Petr: Ruský formalismus. Metapoetika. Brno 2011. 2) Subjekty literární komunikace I: Autor
Klíčové pojmy: autor jako psychofyzická bytost, autorský subjekt (obraz autora, osobnost, implikovaný/abstraktní autor), autorská intence, intuice, výraz, smysl a význam, z áměrnost a nezáměrnost, významové sjednocení a sémantické gesto, smrt autora
Směry a autoři: pozitivismus, psychologizující metody, hermeneutika, psychoanalytické přístupy, sociologický přístup, strukturalismus a poststrukturalismus
Friedrich Schleiermacher; Hippolyte Taine, Benedetto Croce; Sigmund Freud, Carl Gustav Jung; Jan Mukařovský, E. D. Hirsch, Michel Foucault, Roland Barthes
Pro diskusi je doporučena následující literatura předmětu:
Okopień-Slawińská, Aleksandra: Vztahy mezi osobami v literární komunikaci. In Od poetiky k diskursu. Výbor z polské literární teorie 70.-90.let XX. století. Brno 2002, s. 98-115.
Schmid, Wolf: Abstraktní autor a abstraktní čtenář. Česká literatura 54, 2006, č. 2-3, s. 74-97.
Cohnová, Doris: Co dělá fikci fikcí. Praha 2009
Blanchot, Maurice: Literatura a právo na smrt. Česká literatura 52, 2004, č. 2, s. 194-230.
Foucault, Michel: Co je to autor? In: Diskurs, autor, genealogie. Praha 1994, s. 41-73.
Barthes, Roland: Smrt autora. Aluze 2006, č. 3, s. 75-77. 3) Subjekty literární komunikace II: Vypravěč a jeho pojetí v literární teorii
Klíčové pojmy: vyprávění, narativní fikce a její aspekty (roviny): příběh, text, vyprávění (fabule a syžet; histoire, récit, narration; story, plot, discourse atd); motiv, téma; typologie vypravěčů, vyprávěcí situace; skaz; hledisko, chronotop
Směry a autoři: ruský formalismus a strukturalismus
Viktor Šklovskij, Boris Tomaševskij, Michail M. Bachtin, Boris Uspenskij; Georg Lukács, Walter Benjamin, Theodor W. Adorno; Gérard Genette, A. J. Greimas, Roland Barthes, Tzvetan Todorov, Seymour Chatman
Pro diskusi je doporučena následující literatura předmětu:
Lukács, Georg: Teorie románu. In: Metafyzika tragédie. Praha 1967, s. 95-187.
Benjamin, Walter: Vypravěč. Úvahy podnícené dílem Nikolaje Leskova. In: Dílo a jeho zdroj. Praha 1979, s. 215-234.
Benjamin, Walter: Franz Kafka. In: Literárněvědné studie. Praha 2009, s. 271-298.
Adorno, Theodor W.: Vypravěč v současném románu. Souvislosti XIX, 2008, č. 3, s. 13-17.
Todorov, Tzvetan: Poetika prózy. Praha 2000.
Barthes, Roland: Úvod do strukturální analýzy vyprávění. In: Znak, struktura, vyprávění. Výbor z prací francouzského strukturalismu (usp. P. Kyloušek). Brno 2002, s. 9-43.
Ricouer, Paul: Čas a vyprávění I, II, III. Praha 2000, 2002.
Grebeníčková, Růžena: Literatura a fiktivní světy (usp. Michael Špirit). Praha 1995.
Petříček, Miroslav: Majestát zákona. Raymond Chandler a pozdní dekonstrukce. Praha 2000.
Chatman, Seymour: Příběh a diskurs. Narativní struktura v literatuře a filmu. Brno 2008.
Schmid, Wolf: Narativní transformace. Dění - příběh - vyprávění - prezentace vyprávění. Brno - Praha 2004 4) Subjekty literární komunikace III: Čtenář (recepce, konkretizace, rozumění, interpretace)
Klíčové pojmy: stavba literárního díla, vrstva schematických aspektů a vrstva znázorněných předmětností, místa nedourčenosti, "život" literárního díla a jeho konkretizace, artefakt a estetický objekt; text a kontext, horizont očekávání, akt čtení, implikovaný adresát/čtenář; hermeneutický kruh, rozumění, předsudek; interpretace a přeinterpretování
Směry a autoři: literární hermeneutika, fenomenologie a recepční estetika
Hans-Georg Gadamer, Peter Szondi, Roman Ingarden, Felix Vodička, Hans Robert Jauss, Wolfgang Iser, Umberto Eco, Paul Ricoeur
Pro diskusi je doporučena následující literatura předmětu:
Jauss, Hans Robert: Dějiny literatury jako výzva literární vědě. In: Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s. 7-38.
Jauss, Hans Robert: Čtenář jako instance nových dějin literatury. Aluze 6, č. 2, 2002, s. 93-104.
Iser, Wolfgang: Apelová struktura textů. In: Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s. 39-61.
Stierle, Karheinz: Co je recepce u fikcionálních textů. In: Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s. 199-242.
Gadamer, Hans Georg: Text a interpretace. Reflexe 21, 2000, s. 5-35.
Eco, Umberto: Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava 1995.
Jedličková Alice: Ke komu mluví vypravěč? Adresát v komunikační perspektivě prózy. Praha 1993. 5) Pojem textu: text a jeho dekonstrukce
Klíčové pojmy: psaní, dialogičnost a intertextualita, mizení subjektu, text jako différance, stopa, rétorika, tropus, alegorie a ironie
Směry a autoři: formalismus, sémiotika, strukturalismus a poststrukturalismus/dekonstrukce
Michail M. Bachtin, Jurij M. Lotman, Julia Kristeva, Roland Barthes, Jacques Derrida, Gilles Deleuze, Paul de Man
Pro diskusi je doporučena následující literatura předmětu:
Lotman, Jurij M.: Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990.
Man, Paul de: Rétorika temporality. In: Umění, krása, šeredno (Ed. V. Zuska). Praha 2003, s. 117-153.
Man, Paul de: Estetická formalizace. Kleistovo O loutkovém divadle. Aluze 5, č. 3, 2001, s. 34-47.
Bachtin, Michail M: Dostojevskij umělec: K poetice prózy. Praha 1971.
Kristeva, Julia: Slovo, dialog a román. In: Slovo, dialog a román: Texty o sémiotice. Praha 1999, s. 7-32.
Lachmannová, Renate: Intertextualita a dialogičnost. In: Čtenář jako výzva. Výbor z prací kostnické školy recepční estetiky. Brno 2001, s.199-242.
Lachmann, Renate: Memoria fantastica. Praha 2002.
Barthes, Roland: S/Z. Praha 2007.
Marcelli, Miroslav: Príklad Barthes. Bratislava 2001. 6) Literatura a skutečnost: literatura jako fikce
Klíčové pojmy: mimesis, reference a reprezentace, odkazování k aktuálnímu světu, fikcionalita jako konstitutivní rys literatury, fikční a non-fikční text, možné/fikční světy, metahistorie
Směry a autoři: Umberto Eco, Lubomír Doležel, Paul Ricoeur, Jonathan Culler, Hayden White
Pro diskusi je doporučena následující literatura předmětu:
Auerbach, Erich: Mimesis. Praha 1968, 2.vyd. 1998.
Toporov, Vladimír N.: Petrohrad a petrohradský text ruské literatury. In: Exotika. Výbor z prací Tartuské školy (usp. Tomáš Glanc). Brno 2003, s. 7-35.
Lotman, Jurij M.: Téma karet a karetní hry v ruské literatuře počátku 19. století. In: Exotika. Výbor z prací Tartuské školy (usp. Tomáš Glanc). Brno 2003, s. 139-173.
Doležel, Lubomír: Heterocosmica. Fikční a možné světy. Praha 2003.
Ronenová, Ruth: Možné světy v teorii literatury. Brno 2006.
Červenka, Miroslav: Fikční světy lyriky. Praha 2003.
White, Hayden: Metahistorie. Historická imaginace v Evropě devatenáctého století. Brno 2011.
Bourdieu, Pierre: Pravidla umění. Vznik a struktura literárního pole. Brno 2010.
Seminář obsahově a tematicky vychází z paralelně probíhající stejnojmenné přednášky. Oba kurzy jsou koncipovány v návaznosti na Poetiku poezie, prózy a dramatu I. cyklu, v níž se studenti již seznámili s klíčovými literárněteoretickými koncepty a pojmy, poskytujícími základní nástroje pro popis, analýzu a interpretaci literárního textu.
Seminář by - v návaznosti na přednášku - měl tyto již nabyté znalosti rozšířit a prohloubit především ve směru jejich kontextualizace a historizace, měl by studentům poskytnout orientaci v nejdůležitějších literárněteoretických a metodologických směrech 20. století a klíčových myšlenkových konceptech a pojmech v jejich vývoji a proměnách. Východiskem každého z proponovaných tematických okruhů je četba základních ("kanonických") teoretických textů (programové povahy či s metodologickým dosahem), jež by studenty měl vést k problémovému, nesamozřejmému přístupu k základním literárněteoretickým kategoriím (pojmy literatury, díla, textu, významu, reference, hodnoty, autora, stylu, historie atd.), chápaným nikoli jako univerzální nadčasové nástroje popisu literárního díla, ale jako teoretické konstrukty, reprezentující rozličné, historicky podmíněné metodologické přístupy a směry (hermeneutika, fenomenologie, ruský formalismus, strukturalismus a sémiotika, recepční estetika, dekonstrukce atd.), případně originální, jednoznačnému zařazení se vzpírající "Einzelgängery" (W.
Benjamin, M. M.
Bachtin). Cílem kurzu není podat ucelený přehled literárněteoretického uvažování 20. století, nýbrž prostřednictvím četby a výkladu vybraných teoretických textů nabídnout sondy do myšlení o literatuře, seznámit s příznačnými kategoriemi a tématy literární (sebe)reflexe, jež tu budou nahlíženy v souvislosti s jinými vědámi o umění, estetikou, filozofií, sociologií atd.