Tematické okruhy Následující tematick é okruhy obsahují pouze teoretická východiska a jsou orientačním návrhem. Měly by být doplněny konkrétními ukázkami z teoretických úvah dekadentů, příslušnými básněmi apod.
1) Povaha antiky Antická mytologie a její filologická interpretace. Podstata řeckého mýtu.
2) Od rétoriky k moderně Latinitas v proměnách evropské kultury. "Koperníkánský" obrat od rétoriky k ideologii. Atticismus a asianismus (Quintilianus).
3) Antika a fin de siècle Polyteismus jako nové paradigma. Neopaganismus. "Hemžení starých bohů" (Schlegel).
4) Antika a křesťanství Křesťanství jako univerzalismus, kartezianismus, monoteismus. Macharův "jed z Judey".
5) Dekadence - transhistorická konstanta? Manýrismus a romantismus jako univerzální pojmy. Moderna jako gesto.
6) Dekadentní ahistoričnost Antika jako "hromada střepů" (Hocke); Nietzscheho ahistorická interpretace: Apollón a Dionýsos.
7) S. K. Neumann - dionýsko-daidalský model Antická recepce: Suetonius, Apuleius , Ovidius
8) Karásek ze Lvovic - daidalsko-dionýský model Antická recepce: Petronius, Kodex z Nag Hammádí, List Římanům
Slovo "dekadence" původně označovalo poslední fázi politické existence římského impéria, slovo "moderna" se také objevuje již v antice (nikoli v kladném slova smyslu). Nabízí se komparatistické srovnání: Jaký vztah mají novodobí "moderni", tedy dekadenti, k antické moderně? A kde se bere antický pocit na konci století? Seminář chce uchopit antiku jako interpretační klíč - sledovat konkrétní motiv, jeho transpozici z antického materiálu do moderního, přičemž okruh převzatých motivů a způsob jejich recepce nám pomůže formulovat jednotlivé ideologické "modely", založené na interpretaci antického dědictví, avšak veskrze soudobé a dobově příznačné.
Zároveň je třeba položit si otázku, nakolik je "dekadence" časovým fenoménem a nakolik univerzálním, transhistorickým jevem. Těžištěm práce by mělo být o problému recepce kriticky přemýšlet a zamyslet se nad přínosem a nedostatky interpretace, která je na takové recepci založena.