V hodinách ve druhé části semináře budeme zkoumat napětí mezi dvojicemi pojmů v prvních čtyřech knihách. Níže jsou k jednotlivým dvojicím přiřazeny kapitoly z knih. Nejedná se o vyčerpávající seznam, spíše o pomůcku pro inspiraci.1 = Gargantua, 2 = Pantagruel, 3 = Třetí kniha, 4 = Čtvrtá kniha. Následující číslo označuje kapitolu, nula znamená dedikaci či prolog.
Člověk a BůhPrůběžně lze sledovat různé způsoby dušování se a přísah: „Budu dnes míti horký den, nepomůže-li mi Bůh, a to vše z vašeho údu a pro vaši rozkoš“ (1,6), zaklínání proti čertu (1,35) apod.❶ Krize v Seuillé, následné skutky bratra Jana a jeho výklad o mniších (1,27; 1,39–42). Grandgousierova řeč k poutníkům (1,45). Opatství Theléma (1,52–58).❷ Panurgos a církev, odpustky a baby (2,16–17).❸ Bohoslovci (3,29–30).❹ Předmluva „Přeslavnému knížeti…“. Ostrov Cheli (4,10–11). Panurgos a bouře (4,18–24).
Tehdy a nyníPrůběžně lze sledovat důraz na nový způsob vzdělávání, na důležitost jazyků, umění číst svět – tak, aby člověk poznal skutečnost a nevytvářel si vlastní konstrukce.❶ Archeologické úvody (1,1–2). Výklady o Gargantuově jméně a šatu (1,7–10). Žádoucí způsob vyučování (1,23–24).❷ Historické úvody (2,1–2). Gargantuův dopis synovi (2,8).❸ Děti a dospělí (3,48).❹ Druhá „předmluva spisovatele“. Papežifíkači (4,45–47).
Komika a tragikaPrůběžně lze sledovat rozvolnění souvislosti mezi „špatnými“ a „dobrými“ konci epizod a emocionálních reakcí postav na ně (zejm. jde o instance smíchu a pláče).❶ Počátek války s Pikrocholem (1,25–26) a obecně děje této války.❷ Pláč Gargantuy nad smrtí Pantagruelovy matky (2,3).❸ Předmluva spisovatele. Epistemonovy rady (3,24). Rady bratra Jana (3,26–28).❹ Panurgos a Dindenault (4,6–8). Panurgovo podělání (4,67).
Hra a vážnostJde o vzájemný poměr závaznosti a nezávaznosti. Poznáváme, v jakém kontextu se slovo stává závazným a kdy je k ničemu a nic jím ve světě učinit či změnit nelze.❶ Úvodní báseň „Čtenářům“, „Předmluva spisovatelova“. Sofistické studium a Gargantuovy hry (1,21–22). Veliký vojevůdce (1,37–38).❷ Spor pánů z Polibmi a z Čuchnisi (2,10–13).❸ Losování kostkami (3,11). Rozhodování sporů kostkami (3,39–40 a 43)❹ Ploskonosy (4,9).
Slovo psané a slovo pronesenéPrůběžně sledujeme, jak Rabelais do písmen (a tisku) převádí mluvené slovo, jak pojímá živé promluvy lidí. Je spolehlivější písmo, nebo promluva?❶ Opilá beseda (1,5). Janotus de Bragmardo (1,18–20).❷ Limuzínec a pařížské knihy (2,6–7). Dopis z Paříže (2,24). Závěr knihy (2,34).❸ Královské výsady na začátku knihy. O losech (3,10 a 12).❹ „Dřívější předmluva ke čtvrté knize.“ Dopisy od otce (4,3–4). Papežomani a slova (4,48–56)
Živé a neživéPrůběžně sledujeme prostupnost hranice mezi těmito dvěma oblastmi. Kdy věci samy jednají? Kdy jim lze přiřknout význam a následně se tímto významem řídit?❶ Gargantuovi umělí koně (1,12).❷ Panurgos architekt (2,15). Pantagruel vztyčuje pomník (2,27).❸ Věštění ze snů a mnišská kabala (3,13–15). Herr Tripa (3,25). Pantagruelion (3,49–52).❹ Jitrnice (4,33–42).
Nahoře a doleBachtinovské tělesné dole a nahoře, klasické protiklady těla a ducha. Také obrovitost jako prvek v příběhu – obr shora vidí to, co spodním lidem uniká.❶ Gargantuovo narození (1,4 a 6). Prostředek na vytření (1,13). Paříž a zvony (1,16–17).❷ Obří dětství (2,4–5). Panurgova pomsta(2,22). Pantagruelova ústa a moč (2,32–33).❸ Triboullet (3,45–46).❹ Ostrov Makraionů (4,25–28). Gastrolatrové (4,57–62).
Láska a svárPrůběžně sledujeme destruktivní a konstruktivní konflikty. Proč má smysl vytáhnout do války, kdy má smysl přít se přítelem, kdy je lepší dát mu za pravdu a myslet si své? Kdy láska plodí a kdy je na obtíž?❶ Vztah Gargantuových rodičů (1,3). Pokus o obnovení míru mezi Grandgousierem a Pikrocholem (1,31–33). Gargantuova řeč k přemoženým nepřátelům (1,50).❷ Panurgovo jednání ve prospěch přátel a jeho lásky (2,9 a 18–21). Pantagruelova chrabrost (2,28–31).❸ Dluhy a manželství (3,1–9). Ženy a zakázané věci; filosofický přístup k manželství (3,34–36). Urovnavač sporů (3,41–42).❹ Půhončáci (4,12–16).
Během tohoto intenzivního interpretačního semináře se do ohniska našeho zájmu postaví François Rabelais a jeho „kvintesenciální“ romány o obrech Gargantuovi a Pantagruelovi, které budeme číst jako texty na pomezí mnoha různých věcí. Zkoumat přitom budeme zejm éna přelévání „středověku“ do „novověku“, dialog humanistických a reformačních podnětů mezi sebou navzájem i s pozdně scholastickým obrazem člověka a světa, díky němuž jsou čitelné. Pozornost budeme proto věnovat trhlinám a procesům přepólování, jak je můžeme v Evropě sledovat zhruba mezi vynálezem knihtisku a rozšířením dýmky na tabák, či mezi koncily v Basileji a v Tridentu.
První čtyři hodiny semináře budou věnovány bližšímu seznámení s pěti knihami o obrech, zbytek pak zaměříme na dynamické dvojice pojmů důležitých pro Rabelaisovy romány i pro evropskou literaturu oné doby. Seminář lze proto užít i jako úvod do studia starší literatury zejm. románského jazykového okruhu.