Kurz se bude zabývat zkušeností žen v době holokaustu a války. Projevují se v prezentaci šoa genderové rozdíly? Femininita na rozdíl od maskulinity? Je správná tradovaná představa, že druhá světová válka (a holokaust) předkládá především příběhy viděné očima mužů? Projevuje se v této literatuře tradice patriarchátu?
Budeme se zabývat jak egodokumenty (deníky a vzpomínky), tak beletrií.
Navrhované texty:
Deník Anny Frankové (mnoho vydání i filmových zpracování).
Arnošt Lustig: Dita Saxová (1962) nebo Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964).
William Styron: Sophiina volba (česky poprvé 1985).
Ruth Klüger(ová): Poslední stanice život (česky 1997).
Hana Andronikova: Zvuk slunečních hodin (2001).
Ruth Bondy(ová): Víc štěstí než rozumu (2003).
Radka Denemarková: Peníze od Hitlera (2006).
Eva Roubíčková: Terezínský deník (2009).
Anna Grusková: Rabínka (2012).
Sylwia Chutnik: Kapesní atlas žen (česky 2014).
Susanne Fall: Terezín, ráj mezi lágry. (2015).
Denisa Fulmeková: Konvália. Zakázaná láska Rudolfa Dilonga (2016).
Alena Mornštajnová: Hana (2017).
Dita Krausová: Odložený život (2018).
Jakuba Katalpa: Zuzanin dech (2020),
Literatura