Reprezentace české společnosti v českém hraném filmu od roku 1989

Sylabus

1A. Hodnotový systém českého postkomunistického filmu. - Úzkostná zkušenost z komunistické éry.  Byli jsme to my? (režie Antonín Máša, 1990) Kouř (režie Tomáš Vorel, 1990)1B.

Tak jsme si to úplně nepředstavovali. Jízda, (režie Jan Svěrák, 1994) Konec básníků v Čechách (režie Dušan Klein, 1993) Playgirls 1,2 (režie Vít Olmer1995) 2A.

Lidový obraz společnosti.Od Hoštic po Kameňákov (Slunce, seno, erotika, režie Zdeněk Troška, 1991, Kameňák 1-3, režie Zdeněk Troška 2003-2005) 2B. Jan Hřebejk jako apoštol národa.

Musíme si pomáhat (2000) Horem pádem (2004), Kawasakiho růže (2009), U mě dobrý (2008) 3A Život jako boj proti entropii I. Bohdan Sláma: Divoké včely (2001), Štěstí (2005), Čtyři slunce (2012) 3B Život jako boj proti entropii II.

Alice Nellis: Ene Bene (2000), Výlet (2002), Tajnosti (2007) 4A Vážnost skrze komedii. Klusák a Remunda, Český mír (2010), Vladimír Morávek, Nuda v Brně, 2003) 4B.

Experimenty, které vyšly. Petr Marek: Láska shora, (2002), Nebýt dnešní (2004), Nic proti ničemu (2011).

Jan Švankmajer:Otesánek (2000), Šílení (2005) - Shrnutí a závěr.

Anotace

Seminář bude analyzovat hodnotový systém a reprezentace české společnosti, jak je konstruuje český hraný film od pádu komunismu r. 1989. Seminář zdokumentuje, jak se český hraný film vyrovnává s historickými i současnými traumaty české společnosti, a pokusí se definovat, jakým způsobem se český film tyto problémy snaží

řešit.