Sylabus
Předběžný program seminářů: 3.10. Úvodní přednáška 10.10. Pierre Corneille: Cid 17.10.
Descartes: Vášně duše 24.10. Racine: Faidra 31.10.
Portugalské listy 7.11. Děkanský sportovní den, výuka zrušena 14.11.A.
F. Prévost: Manon Lescaut 21. 11.
Voltaire: Candide 28.11. Sophie von La Roche: Geschichte des Fräuleins von Sternheim 5. 12.
F. Schiller: Loupežníci 12.12.
Chateaubriand: Atala, René 19.12. V.
Hugo: Předmluva ke Cromwellovi 2.1. Seminář odpadá 9.1.
Flaubert Citová výchova
Anotace
Kurz sleduje literární motiv vášně získávající vládu nad rozumem, jak byl artikulován v některých význačných textech evropské literatury od 17. do 19. století.
V myšlenkovém rámci francouzského klasicismu stojí vášně jakožto specifické projevy nižších složek duše v opozici k rozumu reprezentujícímu lidství. Jejich ovládnutí či potlačení je projevem vůle, a tedy manifestací správného jednání. Obtížnost takového kroku společně s jeho mravní a politickou jednoznačností je v dramatické poezii francouzského klasicismu jedním z nejčastějších zdrojů dramatického konfliktu. O sto padesát let později je situace opačná: podlehnutí citům je ústředním motivem romantické literatury napříč Evropou a její zastánci i odpůrci se snaží teoreticky uchopit jejich místo v životě člověka. Zdrojem konfliktu je častěji protichůdnost dvou silných citů než nadvláda ratia nad ostatními složkami duše.
V rámci kurzu se pokusíme zmapovat vývoj, který leží mezi těmito dvěma extrémy. Začneme u striktního vítězství cti a autority krále v Corneillovu Cidovi a pokusíme se mu porozumět pomocí Descartovy klasifikace složek duše s ohledem na recepci aristotelské etiky a poetiky v 17. století. Uvidíme, jak Racine tento model komplikuje a vytváří skutečnou tragickou antihrdinku ve Faidře, přičemž posunuje pozornost nejen od cti k vášni, ale také od muže k ženě. Budeme stopovat sentimentalismus avant la lettre v tzv. Dopisech portugalské jeptišky, literárním podvrhu z počátku vlády Ludvíka XIV., a sledovat jeho vrcholnou formu v Manon Lescaut F. A. Prévosta. Přečteme S T. Richardsonovu Clarissu a pokusíme se identifikovat roli vášní v paradigmatickém syžetu rodícího se sentimentalismu a poté budeme sledovat, jakou roli hraje vášeň (traktovaná nejčastěji jako „srdce“) u Schillera a v prvním německém Bildungsromanu, Geschichte des Fräuleins von Sternheim Sophie von La Roche. V závěru se obrátíme ke „kultovním“ textům francouzského romantismu, Chateaubriandově Atale a novele René, a pokusíme se je pochopit v kontextu zjištěného. Závěrem kurzu bude konfrontace všeho, k čemu jsme došli, s pohledem na lidskou duši ve Flaubertově Citové výchově.
Kromě ústředního tématu vášní se během našeho putování naskytne i možnost pohlédnout z jiných perspektiv na různé související problémy, jako je genderové stereotypizace složek duše, koloniální uchopení divocha či pojem klasicismu a romantismu samotný. Pokusíme se zjistit, jak projektované dichotomie slouží konstrukci rozumu, lidství a národnosti v okamžiku sebeidentifikace Západu.