Syllabus
1. Úvod do historických a kulturních souvislostí českých zemí na konci 18. století, jazyková a kulturní situace, úloha školství. 2. Role jednotlivých jazyků v kulturní a literární komunikaci: čeština, němčina, latina, hebrejština, judendeutsch, italština, francouzština. 3. - 4.
Rozpravy o národě a jazyku 1: J Jungmann: Rozmlouvání o jazyku českém 1, 2., Antibohemia; A. A.
Uhle: Bohemia, J. Kollár: Slávy dcera (báseň o Uhleovi), reakce F.
L. Čelakovského na Kollárovu báseň, B. Bolzano: Über das Verhältnis der beiden Volksstämme in Böhmen 5.
Anakreontika, preromantismus: K. A.
Schneider /K. S. Šnajdr: An die vaterländischen Sänger, epigram Na Němce; V.
A. Svoboda (překlad Erdbeeren / Jahody z RKZ); básnické prvotiny M.
D. Rettigové, F.
L. Čelakovského. 6. Romantismus: D.
Mendl: Concordia; F. Bach (B.
Bach): Alles vergänglich + Z básní Bedřicha Bacha + Am Grabe K. H.
Máchas, K. F.
Dräxler-Manfred: Povzbuzení + Auf dem Thurme, S. Kapper: Mährische Ballade + V.
B. Nebeskému, K.
H. Mácha: výbor z Versuche... + výbor z básní. 7.
Interní mnohojazyčnost, cizí jazyk jako literární prostředek: J. N. Štěpánek: Čech a Němec, K.
E. Ebert: Böhmische Kolatschen. 8.
Rozpravy o národu a jazyce: J. Wenzig: Grundideen der Erziehung mit nationalem Charakter, V.
Hálek, Výbor z publicistiky, J. E.
Purkyně: Austriaca polyglotta, 9. "Apostatové" a "jidáši": J. Ohéral, J.
E. Sojka, V.
K. Šembera, A. Springer. 10. "Sonderfall" Josef Wenzig: sebeinscenace jazykové konverze prostřednictvím opery. 11. Ženské psaní mezi němčinou a češtinou: B.
Němcová, A. Reiss / B.
Rajská, K. Světlá 12.
Odborná literatura a dvojjazyčnost: F. Palacký, P.
J. Šafařík, J. Goll, T.
G. Masaryk, A.
V. Kraus 13.
Překlady a kulturní zprostředkování: A. Waldau, F.
Adler, O. Wiener, P.
Eisner.
Annotation
Seminář usiluje poskytnout vedle seznámení se širším kulturním a historickým kontextem analýzu a diskusi nad dokumenty z kulturního a literárního prostředí pro přezkoumání závažnosti česko-německé literární dvojjazyčnosti a změny jazyka v kulturní, zejména literární komunikaci českých zemí "dlouhého" 19. století (od dob tereziánských a josefinských reforem po počátek 1. světové války). Na konkrétních případech prověří možnosti a limity dvojjazyčnosti v literárním, kulturním, sociálním a politickém životě českých zemích v procesu konstituování moderních národních společností a postupujícího nacionalismu, a to rovněž v genderových souvislostech.