Anotace
Kurz Filosofie a divadlo II. navazuje na dvousemestrový kurz Filosofie a divadlo I. Vrací se jako k základnímu východisku k vybraným pasážím Platónových dialogů (Ión, Faidros, Sofistés, Symposion, třídílné Sókratovy pašije, nově přidán výběr z Ústavy). Doplňkovou četbou jsou – opět výběrově - Xenofónovy Vzpomínky na Sókrata
(Hostina; Sókratova obhajoba), Aristofanovy Oblaky, Fischerův Případ Sókrates a Hegelova provokativně kritická rekapitulace sókratovské kauzy v Dějinách filosofie II. – myšleny opět pouze relevantní pasáže, týkající se tématu.
Odtud kurs sleduje sókratovsko-platónské kritické myšlení, téma řeči, dialogu, etiky a „péče o duši“ u Montaigne,
Goetha, Nietzsche, Heideggera, Jasperse, Patočky, Šafaříka a nově zejména Hanse-Georga Gadamera. V tematické linii semiotické reflexe mediálních obrazů a kritiky jazyka přibude kromě Gadamera také Umberto Eco,
Karl Kraus, Vilém Flusser, Konrad Liessman, Václav Havel, Rolland Barthes a Václav Bělohradsk. Smyslem kurzu bude opět, jako v první části, pokusit se metodou příčných tematických průřezů o vyplnění v teatrologii poloprázdné „niky“ širší filosofické reflexe oboru. Dějiny divadla a dějiny filosofie běžely často vedle sebe, aniž o sobě věděly, a jen výjimečně (a obapolně užitečně) se vzájemně protly (Aristoteles, Komenský, Diderot, Lessing,
Schiller, Goethe, Nietzsche aj.). Proto je pro teatrologii nadmíru důležité i nadále vědět o jejím „relevantním okolí“, jež zkoumá svět (včetně divadla a médií) v obecnosti. I tam, kde předmětem filosofické reflexe není přímo divadlo, ale třeba dějiny, politika, etika, mýtus, jazyk, média, může tato reflexe na divadlo a jeho zkoumání vrhnout nové, leckdy překvapivé světlo. Cílem kurzu samozřejmě nebude osvojení a komplexní výklad citovaných knih ani myšlenkových systémů vybraných osobností, pod jejichž povrch budeme z našeho specifického úhlu pouze nahlížet, ale výklad toliko těch aspektů jejich myšlení, u nichž najdeme nějakou potenciální vazbu k médiu divadla
(popř.teatrality).
Orientační literatura
Platón. Ión. Faidros. Sofistés; Symposion; Obrana Sókratova; Faidon; Ústava (knihy I – III, VII, X).
Aristofanes. Oblaka. Praha: 1996.
Hegel, G. W. F. Dějiny filosofie II (Princip dobra. Sókratův osud. s. 47-78). Praha: 1965.
Montaigne, Michel de. Eseje (Jak jsem byl vychován. Rozkoš rozprávět. Moje veřejné působení. Umění žít. Objev nového svět. Několik názorů estetických). Praha: 1966.
Goethe, J.W.. Faust II. (dějství 1 - Matky a dějství 5 - Starost, finále).
Heidegger, Martin: Bytí a čas (Předběžný pojem fenomenologie. Starost jako bytí. Pojem logu. „Ono se“); Básnicky bydlí člověk (Věc. Řeč). Praha: 1993; Původ uměleckého díla. Praha: 2016.
Patočka, Jan. O smysl dneška (Spisovatel a jeho věc – K filosofii literatury. K „ideji Národního divadla“). Praha: 1969; Kacířské eseje o filosofii dějin (Je technická civilizace úpadková a proč? Války 20.století a 20.století jako válka). Praha: 1990.
Gadamer, Hans-Georg. Člověk a řeč (Člověk a řeč. Řeč a rozumění. Estetika a hermeneutika). Praha: 1999;
Problém dějinného vědomí (Hermeneutický problém a Aristotelova etika). Praha: 1994; Myšlen í o divadle II
(Pravda a metoda. Příklad tragična. Pravda uměleckého díla). Praha: 1993.
Jaspers, Carl: Otázka viny. Praha: 1991.
Flusser, Vilém. Za filosofii fotografie. Praha: 1994; Moc obrazu. Výtvarné umění 3 / 4. (Náčrt teorie technoimaginmace. Kriteria – Krize – Kritika. Moc obrazu). Praha: 1996.
Eco, Umberto. Mysl a smysl (Semiotický pohled na svět. Televize: ztracená transparentnoist; Od internetu ke
Gutenbergovi). Praha: 2000.
Nietzsche, Friedrich. Zrození tragédie z ducha hudby; O životě a umění (Umění). Olomouc: 1996.
Kraus, Karl: Soudím živé i mrtvé (V této velké době. Nestroy a potomní svět). Praha: 1974. [též Divadlo 15, prosinec 1964].
Just, Vladimír: Valpuržiny noci Karla Krause. Divadelní revue 25, 2014, č.2.
Liessmann, Konrad P. Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: 2008; Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Praha: 2015.
Barthes, Roland. Světlá komora. Poznámka k fotografii. Praha: 2005
Bělohradský, Václav: Přirozený svět jako politický problém (Krize eschatologie neosobnosti – K Patočkově pojetí evropského dědictví. Útěk z ptydepe). Praha: 1991)
Havel, Václav. Eseje a jiné texty 1953-1969 (Poznámky o polovzdělanosti). Praha: 1999; Eseje a jiné texty 1970- 1989 (Slovo o slovu). Praha: 1999.
Šafařík, Josef: Cestou k poslednímu. Brno: 1991; Hrady skutečné a povětrné (Mefistův monolog; O rubatu; Člověk ve věku stroje;Hrady skutečné a povětrné). Praha: 2008.