Anotace
Otevřením ND v r. 1883 nastává zcela specifická situace. ND jako takřka posvátná stavba („Zlatá kaplička“ či
„Chrám Múz“), nejdůležitější kulturní instituce českého národa, kterou postavil „národ sobě“, totiž vyžaduje repertoár přiměřený svému významu. Tato situace vznáší na tehdejší dramatiky a literáty vysoké nároky: původní
česká dramatická tvorba má být reprezentativní a zároveň má uspokojit lidové obecenstvo, má ukázat nezávislost
české kultury na německé a zároveň má být dostatečně národní. V semináři budeme sledovat, jak se to dařilo na jedn é straně novoromantickým básníkům z okruhu časopisu Lumír (Vrchlický, Zeyer), na straně druhé autorům realistickým, kteří s nimi tvořili takřka paralelně (Stroupežnický, Preissová, bratři Mrštíkové, Šimáček, Hilbert).
Ukážeme si rozdílnost obou poetik, které na přední české scéně v prvních letech jejího provozu koexistovaly vedle sebe.
Tematické okruhy:
• pokusy o reprezentativní tragédii: tragédie novoromantická vs. realistická, melodram, historická tragédie vs. tragédie ze současnosti
• problémy s českou veselohrou: vysoká komedie vs. fraška
• dramaturgie ND a její proměny, repertoár ND, Mezinárodní hudební a divadelní výstava ve Vídni 1892, otázka divácké úspěšnosti, Sarceyova „dobře udělaná hra“ vs. poezie ne divadle
• evropský divadelní kontext: realismus a naturalismus (Ibsen, Becque, Antoine), romantismus a novoromantismus
(Hugo, Rostand), parnassismus a symbolismus (Ibsen, Hauptmann, Maeterlinck)
Klíčová slova: novoromantismus, realismus, Národní divadlo, česká dramatika konce 19. století
Atestace:
Od studentů se vyžaduje aktivní práce v semináři a přednesení referátu.