Sylabus
Jednotlivé přednášky budou věnovány následujícím tématům:
Historický úvod: vývoj v Nizozemí (zejména ve vztahu k situaci v zemích Koruny české) Základní terminologie. Metodologické přístupy
Prolog: Franko-flámská knižní iluminace 2. poloviny 14. století. Bratři z Limburka
Malířství a sochařství kolem roku 1400 na území dnešního Burgundska, Nizozemska a Belgie
Jan a Hubert van Eyck
Robert Campin
Petrus Christus a Dirck Bouts
Rogier van der Weyden
Reflexe 1. generace nizozemských mistrů v Čechách a na Moravě
Hugo van der Goes
Hans Memling a malířství v Bruggách
Malířství konce 15. a počátku 16. století v severním Nizozemí (Geertgen tot Sint Jans, Mistr Tiburtinské Sibylly, Mistr Studně života)
Hieronymus Bosch a možnosti interpretace jeho díla
Anotace
Přednáškový cyklus je zaměřen na poznání a interpretaci nizozemského umění. Cílem výuky je představit uměleckou produkci jedné z ekonomicky nejvíce prosperujících oblastí pozdně středověké Evropy, jež v době největšího rozmachu zahrnovala teritoria v dnešní severní Francii, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Výuka akcentuje vztahy k vývoji umění v dalších částech Evropy, zejména v Čechách a na Moravě.
Cyklus vychází především z ikonologické metody Erwina Panofského, který ji aplikoval hlavně na dílech tzv. velkých nizozemských mistrů. Panofského odkaz v mnohých ohledech doplnilo či korigovalo další bádání, které čerpalo především ze znalectví, jak jej v rámci sledované problematiky formuloval Max J. Friedländer. Z recentních přístupů se výuka zaměří na antropologii obrazu (Hans Belting) či na práce mapující sociologické a ekonomické pozadí umělecké produkce v Nizozemí (např. Lorne Campbell). K zásadním objevům na poli nizozemské malby došlo i díky technologických analýzám a jejich mezioborové interpretaci (viz publikace Maryan Ainsworth či Jochena Sandera), proto je cílem cyklu podat i přehled o nejnovějších metodách průzkumu nizozemských maleb.