Nizozemské malířství 15. a 16. století

Sylabus

Jednotlivé přednášky budou věnovány následujícím tématům:

Historický úvod: vývoj v Nizozemí (zejména ve vztahu k situaci v zemích Koruny české) Základní terminologie. Metodologické přístupy  

Prolog: Franko-flámská knižní iluminace 2. poloviny 14. století. Bratři z Limburka  

Malířství a sochařství kolem roku 1400 na území dnešního Burgundska, Nizozemska a Belgie  

Jan a Hubert van Eyck  

Robert Campin  

Petrus Christus a Dirck Bouts  

Rogier van der Weyden  

Reflexe 1. generace nizozemských mistrů v Čechách a na Moravě  

Hugo van der Goes  

Hans Memling a malířství v Bruggách  

Malířství konce 15. a počátku 16. století v severním Nizozemí (Geertgen tot Sint Jans, Mistr Tiburtinské Sibylly, Mistr Studně života)  

Hieronymus Bosch a možnosti interpretace jeho díla  

Anotace

Přednáškový cyklus je zaměřen na poznání a interpretaci nizozemského umění. Cílem výuky je představit uměleckou produkci jedné z ekonomicky nejvíce prosperujících oblastí pozdně středověké Evropy, jež v době největšího rozmachu zahrnovala teritoria v dnešní severní Francii, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Výuka akcentuje vztahy k vývoji umění v dalších částech Evropy, zejména v Čechách a na Moravě.

Cyklus vychází především z ikonologické metody Erwina Panofského, který ji aplikoval hlavně na dílech tzv. velkých nizozemských mistrů. Panofského odkaz v mnohých ohledech doplnilo či korigovalo další bádání, které čerpalo především ze znalectví, jak jej v rámci sledované problematiky formuloval Max J. Friedländer. Z recentních přístupů se výuka zaměří na antropologii obrazu (Hans Belting) či na práce mapující sociologické a ekonomické pozadí umělecké produkce v Nizozemí (např. Lorne Campbell). K  zásadním objevům na poli nizozemské malby došlo i díky technologických analýzám a jejich mezioborové interpretaci (viz publikace Maryan Ainsworth či Jochena Sandera), proto je cílem cyklu podat i přehled o nejnovějších metodách průzkumu nizozemských maleb.