Annotation
Anotace a syllabus semináře
„Pour un art mineur“: Umění v Čechách 1890-1918 v evropském kontextu
Akademický rok 2022-2023, dvousemestrální, ZS-LS
Středa 10:50–12:20, učebna C448 (dříve 415)
Vyučující: Marie Rakušanová
Podtitul Pour une littérature mineure (Za menšinovou literaturu) připojili filozof Gilles Deleuze a psychoanalytik Félix Guattari v roce 1975 k názvu knihy Kafka. Vyjádřili jím myšlenku o jazykové specificitě textů Franze Kafky, psaných na začátku 20. století v Praze němčinou, jejíž „čistota“ byla narušována příměsí češtiny a jidiš. Konstatovali, že „menšinová literatura není literatura menšinového jazyka, je to spíše literatura, kterou menšina vytváří ve většinovém jazyce“. Na příkladu textů Franze Kafky, psaných v pražské němčině, pak ukázali subversivní potenciál menšinového užívání jazyka většiny. Název semináře „Pour un art mineur" je variací na podtitul Deleuzovy a Guattariho knihy a odkazuje na „menšinový“ způsob, jakým byl nejen v Čechách, ale v celé ve středovýchodní Evropě užívaný slovník výtvarných forem modernismu a rané avantgardy, původně definovaný v západoevropských centrech. Západní kánon určil podobu výtvarného jazyka většiny a v rámci semináře budeme zkoumat, zda a jakým způsobem získával při transferu do okrajových míst novou, podvratnou kreativní sílu. Budeme si klást otázky, jakou roli v procesu přenosu hrály lokální impulsy ruralismu, nacionalismu nebo „autochtonní“ modernity. Zároveň budeme číst uměleckohistorické texty a analyzovat do jaké míry dokázaly specificitu minoritního užívání univerzálního jazyka modernismu v Čechách tuzemským nebo zahraničním čtenářům zprostředkovat.
Seminář se bude skládat z prezentací Marie Rakušanové, kombinujících přednášky s diskusí a z referátů studentských účastníků semináře. Studenti se tedy v průběhu akademického roku budou jednak zabývat tématem, které si vyberou během úvodních setkání, zároveň se od nich ale bude očekávat průběžné čtení doporučených textů a podíl na seminářových diskusích. Součástí semináře bude také domácí příprava na dílčí seminární cvičení. V rámci celého kurzu bude vítána snaha o dialog, diskusi a spolupráci. Jedno téma proto případně může řešit skupina (maximálně tří) studentů.
Podmínky absolvování kurzu: aktivní účast (v případě absence nutná omluva), čtení doporučených textů, účast na diskusích o nich, příprava na dílčí seminární cvičení, prezentace referátu na vybrané téma (individuálně nebo ve skupině maximálně tří studentů), v závěru akademického roku odevzdání odborného textu na totéž téma v rozsahu 8-10 normostran (poznámkový aparát, seznam použité literatury, případně obrazová příloha, odevzdání fyzicky nebo elektronicky do konce června 2023). Text bude odevzdávat každý účastník semináře, i ten, který téma řešil ve větší skupině studentů. 5.10. Marie Rakušanová: Úvod: Země koruny české, menšinový modernismus a modernita o mnoha vrstvách
Literatura: G. Deleuze – F. Guattari, Kafka. Za menšinovou literaturu, Praha 2016; K. Kemp-Welch – B. Hock – J. Owen (edd.), Intorduction: Toward a Minor Modernism?. In: A Reader in central European Modernism 1918–1956, London: Courtauld Books Online, https://courtauld.ac.uk/research/research-resources/publications/courtauld-books-online/a-reader-in-east-central-european-modernism-1918-1956/introduction/; M. Rakušanová, Úvod. In: Bohumil Kubišta a Evropa, Praha 2020, s. 8–31; V. Lahoda – M. Nešlehová et al. (eds.), Dějiny českého výtvarného umění 1890–1938 (IV/1), Praha 1998. 12.10. Marie Rakušanová: Modernismus v Čechách a jeho prezentace zahraničním čtenářům
Literatura: Paris–Prague 1906–1930 (kat. výst.), Musée national d’art moderne, Paris 1966; J. Anděl (ed.), Czech Modernism 1900–1945, Houston 1989; Prague 1900–1938 — The secret Capital of the Avant-garde (kat. výst.), edd. A. Pravdová and V. Havránek, Musée des beaux-arts de Dijon 1997; Steven Mansbach, Modern Art in Eastern Europe. From Baltic to the Balkans, ca. 1890–1939, Cambridge University Press, Cambridge 1998, s. 9-82.
Všichni čteme: K. Kemp-Welch – B. Hock – J. Owen (edd.), Intorduction: Toward a Minor Modernism?. In: A Reader in central European Modernism 1918–1956, London: Courtauld Books Online, https://courtauld.ac.uk/research/research-resources/publications/courtauld-books-online/a-reader-in-east-central-european-modernism-1918-1956/introduction/
Otázky pro diskusi: 1. Co autoři myslí pod pojmem „minor modernism“? 2. Jaké úskalí podle nich spočívá v tom, že se někteří badatelé o modernismu ve středovýchodní Evropě metodologicky zaměřují na odlišnost a trvají na národní specifičnosti? 3. Jak charakterizují kritickou reflexi národní či regionální specifičnosti, kterou podle nich přinášejí nadnárodní dějiny moderního umění? 19.10. Marie Rakušanová: Český modernismus: za hranice nacionalismu?
Všichni čteme: Elisabeth Clegg, Art, Design and Architecture in Central Europe, 1890-1920, New Haven 2006, s. 109-119, 163-164, 199-206
Otázky pro diskusi: 1. Jaké hodnoty spojuje Clegg s hodnotou národnosti a jaké s hodnotou internacionálnosti v českém a moravském prostředí na přelomu století? 2. Znamená pro Clegg spojení progresivismu s kubismem Skupiny automaticky zpátečnictví SVU Mánes kolem roku 1911? 26.10. Kurz se nekoná, bude nahrazen 21.10. exkurzí do Veletržního paláce na výstavu V kroužcích dýmu: Portrét moderního umělce. Sraz ve 13:00 u pokladny Veletržního paláce. 2.11. Referát a vedení diskuse na téma: Horizontální, nebo propletené dějiny moderního umění?
Literatura: Matthew Rampley, Networks, Horizons, Centres and Hierarchies: On the Challenges of Writing on Modernism in Central Europe. Umění 69, 2021, s. 145–162.
Čteme všichni: Piotr Piotrowski, Toward a Horizontal History of the European Avant-Garde, in: Sascha Bru – Peter Nicholls (edd.), Europa! Europa? The Avant-Garde, Modernism and the Fate of a Continent, Berlin, De Gruyter, 2009, s. 49–58. 9.11. exkurze katedry, kurz se nekoná 16.11.
Referát a vedení diskuse: Střet generací? - „Starý a nový Mánes“ – SVU Mánes versus generace Osmy a Skupiny?
Literatura: F. X. Šalda, Starý a nový Mánes; E. Filla: Edvard Munch a naše generace; V. Špála: Vzpomínka nba Edvarda Muncha; B. Kubišta: Výstava skic v Mánesu. In: J. Padrta (ed.), Osma a Skupina. Teorie, kritika, polemika, Praha 1992, s. 15-22, 31.
Čteme všichni: J. Padrta, Generace zakladatelů a předchůdců, Komentář J. P.. In: J. Padrta (ed.), Osma a Skupina. Teorie, kritika, polemika, Praha 1992, s. 22-29. 23.11.
Referát a vedení diskuse: Expresionismus: K vymezení pojmu a jeho obsahu v českém umění
Literatura: V. Lahoda, Smysly a výraz: Osma a expresionismus, K. Srp, Výraz a stylizace: K expresionistickému autoportrétu, A. Pomajzlová, Úloha barvy: Kupka a Kubišta v roce 1909, in: A. Pomajzlová (ed.), Expresionismus a české umění 1905–1927 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1994, s. 37–76
Čteme všichni: P. Liška, Expresionismus: K vymezení pojmu a jeho obsahu v českém umění, A. Pomajzlová (ed.), Expresionismus a české umění 1905–1927 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1994, s. 29-33. 30.11.
Marie Rakušanová: Expresionismus a expresionismy, kubismus a kubismy
Uměleckohistorické cvičení s domácí přípravou 7.12.
Referát a vedení diskuse: Kuboexpresionismus: typicky český fenomén?
Literatura: M. Lamač: Kuboexpresionismus. In: M. Lamač, Osma a Skupina výtvarných umělců 1907–1917, Praha 1988, s. 198-328; M. Rakušanová, Je kuboexpresionismus? In: M. Rakušanová, Je kubismus, který je český, světový?, Umění 65, č. 5-6, s. 476-478.
Čteme všichni: V. Lahoda: Výraz, hrana, kubus: expresionismus a kuboexpresionismus. In: A. Pomajzlová (ed.), Expresionismus a české umění 1905–1927 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1994, s. 83-108. 14.12.
Marie Rakušanová: Co je „expresionismus“ v českém umění?
Literatura: A. Pomajzlová (ed.), Expresionismus a české umění 1905–1927 (kat. výst.), Národní galerie v Praze 1994; M. Rakušanová (ed.), Křičte ústa! Předpoklady expresionismu, Praha 2007. 21.12.
Marie Rakušanová: Co je „kubismus“ v českém umění?
Literatura: J. Švestka – T. Vlček (eds.), Český kubismus 1909–1925. Umění, architektura, design, Praha 2006; V. Lahoda, Český kubismus, Praha 1996; M. Rakušanová, Bohumil Kubišta a Evropa, Praha 2020. 4.1.
Referát a vedení diskuse: Je v české architektuře kubismus, kubusování nebo kubizování?
Literatura: J. Vybíral, Český kubismus na trhu symbolických statků. Původ a hranice pojmu dějin architektury, in: Michal Novotný (ed.), Kubismus v české architektuře – Sto let poté, Praha, Národní technické muzeum, 2013, s. 9–20; R. Švácha, Kubistické teorie architektury a další. In: J. Švestka – T. Vlček (eds.), Český kubismus 1909–1925. Umění, architektura, design, Praha 2006, s. 202-243.
Čteme všichni: Y.-A. Bois, Cubistic, cubic and cubist, in: Eve Blau – Nancy Troy, Architecture and Cubism, Cambridge 1997. 15.2.
Referát: Případová studie: Franz Kafka, jeho literární okruh, moderní výtvarné umění a vizualita
Literatura: Franz Kafka: The Drawings, ed. By A. Kilcher, New Haven – London 2021 (v naší knihovně je verze v němčině, já mohu krátkodobě zapůjčit verzi v angličtině); M. Rakušanová, Kubišta – Filla. Za