Sylabus
5.10. Úvod, rozdělení referátů (textů ke čtení) 12.10. Seminář, prezentace přečtených textů
I. POSTSTRUKTURALISMUS, POSTMODERNISMUS A DĚJINY UMĚNÍ
Jacques DERRIDA: Restitutions of the Truth in ‚Pointing‘ (Pointure). In: Týž: The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod. Chicago – London 1987, 255-382.
Jean François LYOTARD: Malířství, anamnéza viditelného; Reprezentace, prezentace, neprezentovatelé. In: Týž: Návrat a jiné eseje. Praha 2001, 33-68.
Jean François LYOTARD: Odpověď na otázku: Co je postmoderno? In: Týž: O postmodernismu. Praha 1993, 17-28.
Michelle FOUCAULT: Dvořané. In: Týž: Slova a věci. Brno 2007, 9-18.
Roland BARTHES, Smrt autora, Aluze10, 2006, č. 3, s. 75-81. 19.10. Přednáška: Impulsy poststrukturalistické filozofie pro „Nové dějiny umění“
Literatura: J. Derrida,The Truth in Painting. Transl. Geoff Bennington – Ian McLeod. Chicago – London 1987; J. Derrida, Texty k dekonstrukci, Bratislava 1993; R. Barthes, Smrt autora, Aluze10, 2006, č. 3, s. 75-77; M. Foucault, Slova a věci. Brno 2007; M. Foucault, Diskurs, autor, genealogie. Tři studie, Praha 1994; J. F. Lyotard, Návrat a jiné eseje. Praha 2001; J. F. Lyotard, O postmodernismu. Praha 1993; J.-F.Lyotard, Putování a jiné eseje, Praha 2001; M. Foucault, Toto nie je fajfka, Přel. M. Marcelli Bratislava 1994 26.10. Seminář, prezentace přečtených textů
II. KONEC DĚJIN UMĚNÍ, KRITIKA INSTITUCÍ TRADIČNÍCH DĚJIN UMĚNÍ
Hans BELTING: Konec dějin umění a dnešní kultura; Staré a nové metody studia umění: pravidla disciplíny. In: Týž: Konec dějin umění. Praha 2000, 22-33, 153-165.
Arthur C. DANTO: Konec umění, Estetika, 1998, č.1, s. 1-18.
Donald PREZIOSI: The Panoptic Gaze and the Anamorphic Archive. In: Týž: Rethinking Art History. Meditation on a Coy Science. New Haven – London 1989, 54-79.
Douglas CRIMP: Na ruinách muzea. In: Tomáš POSPISZYL: Před obrazem. Antologie americké výtvarné teorie a kritiky. Praha 1998, 129-140. 2.11. Přednáška: Konec dějin umění?, kritika institucí tradičních dějin umění
Literatura: D. Preziosi, Rethinking Art History. Meditations on a Coy Science, London/ New Haven 1989; D. Preziosi.Grasping the world: the idea of the museum, Aldershot 2004; R. Krauss, The Cultural Logic of the Late Capitalist Museum, October 54, 1990, str. 3-17; A. C. Danto, Zneužitie krásy, alebo, Estetika a pojem umenia, Bratislava 2008; H. Belting, Konec dějin umění, Praha 2000. 9.11. Seminář, prezentace přečtených textů
III. SÉMIOTIKA, SÉMIOLOGIE, JAZYKOVÝ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ 1
Charles Sanders PIERCE: Ikón, Index a symbol. In: Bohumil PALEK (ed.): Sémiotika. Praha 1997, 57-73.
Jan MUKAŘOVSKÝ: Umění jako sémiologický fakt. In: Týž: Studie z estetiky. Praha 1966, 85-88.
Roland BARTHES: Označované a označující. In: Týž: Nulový stupeň rukopisu. Základy sémiologie. Praha 1967, 81-98.
Meyer SHAPIRO:K problému sémiotiky výtvarného umění: pole a nositel obrazu – znaku (1969). In: Týž: Dílo a styl. Praha 2006, 321-338.
Nelson GOODMAN: Skutečnost znovu ztvárněná. In: Týž: Jazyky umění. Praha 2007, 21-48.
Norman BRYSON – Mieke BAL: Semiotics and Art History. In: The Art Bulletin, Vol. 73, 1991, No. 2., 174-208.
Rosalind KRAUSS: Obraz, text a index: poznámky k umění 70. let (1977). In: Karel CÍSAŘ: Co je fotografie? Praha 2004, 251-270.
Rosalind KRAUSS: Grids. October, Vol. 9 (Summer, 1979), 50-64. 16.11. Přednáška: Sémiotika, sémiologie, „jazykový obrat“ v dějinách umění
Literatura: F. de Saussure, Kurz obecné lingvistiky, Praha 2007; J. Mukařovský, Umělecké dílo jako znak, Praha 2008; Idem, Umělecké dílo jako znak. Z univerzitních přednášek 1936 –1939, Praha 2008; L. Marin, Études sémiologiques. Écritures, peintures, Paris 1971; Bohumil PALEK (ed.): Sémiotika. Praha 1997; R. Barthes, Nulový stupeň rukopisu: Základy sémiologie, Praha 1967; W. J. T. Mitchell, Iconology. Image, Text, Ideology, Chicago – London, 1986. 23.11. Seminář, prezentace přečtených textů
IV. VISUAL STUDIES, VIZUÁLNÍ OBRAT V DĚJINÁCH UMĚNÍ
Michael BAXANDALL: Introduction: Language and Explanation; Pictures and Ideas. Chardin’s A Lady Taking Tea. In: Týž: Patterns of Intention. On the Historical Explanation of Pictures. New Haven – London, 1992 (páté vydání, první 1985), 1-11; 74-104.
Michael BAXANDALL: The Period Eye. In: Týž: Painting and Experience in Fifteenth Century Italy. A primer in the social history of pictorial space, Oxford – New York 1988, 29-108 (1. vydání 1972).
Svetlana ALPERS: Introduction; The Mapping Impulse in Dutch Art. In: Táž: The Art of Describing. Dutch Art in the Seventeenth Century. Chicago 1983, XVII-XXVII; 119-168.
Norman BRYSON: Perceptualism (Chapter 3). In: Týž: Vision and Painting. The Logic of the Gaze. New Haven 1983, 37-66.
Keith MOXEY: Melancholie Erwina Panowského. In: Ladislav KESNER (ed.): Vizuální teorie. Současné anglo-americké myšlení o výtvarných dílech. Praha 2005 (2. Vydání), 235-250.
W. J. T. MITCHELL: What Do Pictures Want?. In: Týž: What Do Pictures Want? The Lives and Loves of Images. Chicago – London 2005, 28-56. 30.11. Přednáška: Vizuální studia – „Vizuální obrat“ („Visual Turn“)
Literatura: Marita Sturken – Lisa Cartwright, Studia vizuální kultury, Praha 2009; N. Bryson – M. A. Holly – K. Moxey (eds.), Visual Theory. Painting and Interpretation, Cambridge – Malden 1991; N. Bryson – M. A. Holly – K. Moxey (eds.), Visual Culture: Images and Interpretations, Hannover – London 1994; W. J. T. Mitchell, Picture Theory: Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago 1994; J. Elkins, The Object stares back: On the Nature of Seing, San Diego 1997; H. Foster (ed.), Vision and Visuality, Seattle 1988; M. Baxandall, Stíny a světlo, Brno 2003; K. Moxey, „Panofsky's Concept of ‚Iconology‘ and the Problem of Interpretation in the History of Art“, New Literary History 17, No. 2, Interpretation and Culture, 1986, 265–274; C. Owens, Beyond Recognition. Representation, Power, and Culture, Berkley – Los Angeles 1992; K. Moxey, The Practice of Theory. Poststructuralism, Cultural Politics, and Art History, Ithaca – London 1994, Idem, The Practice of Persuasion. Paradox and Power in Art History, Ithaca – London 2001; M. Bal (ed.), Practice of Cultural Analysis. Exposing Interdisciplinary Interpretation, Stanford 1999; C. Owens, In Different Spaces. Place and Memory in Visual Culture, Berkeley – Los Angeles – London 1996; M. Bartlová, Skutečná přítomnost: středověký obraz mezi ikonou a virtuální realitou, Praha 2012. 7.12. Seminář, prezentace přečtených textů
V. BILDWISSENSCHAFT
Matthew RAMPLEY: Bildwissenschaft. In: Týž: Pojem vizuální studia. In: Marta FILIPOVÁ- Matthew RAMPLEY (eds.): Možnosti vizuálních studií. Brno 2007, 27- 36.
Hans BELTING: An Anthropology of Images: Picture, Medium, Body. In: Týž: An Anthropology of Images. Princeton – Oxford 2011, 9-36.
Horst BREDEKAMP: V Die Tafel der Origin of Species (1859); VI Die Naturgeschichte der Koralle; Schluss. In: Týž: Darwins Korallen. Frühe Evolutionsmodelle und die Tradition der Naturgeschichte. Berlin 2005, 50-70, 78-79.
Gottfried BOEHM: Die Wiederkehr der Bilder. In: Týž (ed.): Was ist ein Bild? München 2006, 11-38.
Olaf BREIDBACH: Vorwort: Worum es gehen soll; Vorlage: Perzeption, Beobachten, Erfahren, Wahrnehmen und Protokollieren; Einleitung:Erfahrung wissen. In: Idem: Bilder des Wissens. Zur Kulturgeschichte der wissenschaftlichen Wahrnehmung. München 2005, 7-45. 14.12. Přednáška: Bildwissenschaft (a Théorie de l’image)
Literatura: W. Kemp (ed.), Der Betrachter ist im Bild. Kunstwissenschaft und Rezeptionsästhetik, Berlin 1992; Idem, Foto-Essays zur Geschichte und Theorie der Fotografie, München 2006 (1. vydání 1978); H. Bredekamp, Theorie des Bildakts, Berlin 2010; R. Debray, Vie et mort de l'image: une histoire du regard en Occident, Paris 1992. 21.12. Seminář, prezentace přečtených textů
VI. DĚJINY UMĚNÍ, FEMINISMUS, POSTKOLONIALISMUS A LACANOVSKÁ PSYCHOANALÝZA
Anotace
Současné metodologické tendence v dějinách umění
Akademický rok 2020-2021, dvousemestrální, ZS-LS
ST 12:30-14:00
Podmínky absolvování: Aktivní účast na seminářích a přednáškách, prezentace dvou přečtených odborných textů – jednoho kratšího, jednoho delšího, jednoho cizojazyčného, jednoho v češtině. Vedení diskuse nad jedním ze společně čtených textů. Absolvování ústní zkoušky.
Během posledních padesáti let došlo v oboru dějin umění k velkým posunům v oblasti metod a badatelských postupů. V reakci na poválečný nový scientismus a pozitivismus prosazovali někteří odborníci „revizionistické, kritické dějiny umění“, které zpočátku čerpaly svou energii z impulsů poststrukturalistické filozofie a radikálních politických hnutí 60. let. „Nové dějiny umění“ zdůrazňovaly konstruovanost kritérií a institucí tradičních dějin umění a požadovaly permanentní sebereflexi historika umění. Reagovaly na imperativy feminismu a postkoloniálních studií, otevíraly obor novým interpretacím, rozvracejícím strukturu dosavadních kulturních, společenských a politických hegemonií. Inovovat nástroje výkladu pomáhaly „novým dějinám umění“ sémiotika, sémiologie a psychoanalýza, revidované poststrukturalistickými filozofy a lingvisty. V reakci na masivní obrazový boom byl materiál klasických dějin umění značně rozšířen anglosaskými vizuálními studii, německou Bildwissenschaft a francouzskou Théorie del’image. Nové teoretické přístupy si vynutil vstup technického obrazu a nových médií do umělecké praxe. Vizuální studia oživila odkaz některých opomíjených osobností dějin umění a kultury první poloviny 20. století, například Abyho Warburga, nebo Waltera Benjamina. Myšlenky levicově orientovaných teoretiků jako byl Benjamin, stejně jako impulsy sociologie, napomohly aktualizovat sociálně orientované dějiny umění, určující stěžejní strategie oboru doposud. Recentně působí vlivně na obor dějin umění také impulsy neuropsychologie a neurověd obecně, usilující o exaktní zakotvení problematiky divákova vnímání uměleckého díla. Oborové trendy pak ve snaze o reflexi stále těsnějšího globálního propojování umění, vizuality i jejich teorie a dějin směřují ke konceptu „global art history“. Silnými impulsy z oblasti filozofie byly v posledních letech pro dějiny umění spekulativní realismus, objektově orientovaná ontologie a akceleracionismus, které se mohou v přemýšlení o dějinách umění prolínat s alternativními koncepty času (anachronismus) a prostoru.
Kurz „Současné metodologické tendence v dějinách umění“ kombinuje formu semináře a přednášky. V rámci seminářů budou studenti prezentovat své postřehy a dojmy z přečtených textů, vztahujících se k jednotlivým fenoménům „nových dějin umění“ a k recentnímu vývoji uměleckohistorických metod. Každý student přečte dva texty (jeden v češtině, jeden v cizím jazyce) a povede diskusi celého semináře nad jedním z textů, které budou na každou seminární hodinu číst všichni. „Čtenářské dílny“ budou prokládány přednáškami, které budou problematiku, otevřenou v rámci seminářů, dále zpracovávat a rozvádět.