Přednáška se zaměří na vztah mezi divadlem a textem v nejširším slova smyslu. Vychází z předpokladu, že text v divadle je mnohem širší pojem než drama a že jde o dva druhy mezilidské komunikace, které se vzájemně prostupují a prolínají. Cílem je tedy představit divadlo jako proces utváření umělecké výpovědi o světě, jenž je vždy spjat s větším či menším počtem textů, jakož i intertextuálních a paratextuálních vztahů, neboť ty vždy tak či onak doprovázejí proces vzniku, projektování, fixace, provozování a recepce divadelního díla (inscenace a představení). Posluchač by si však zároveň měl uvědomit, že toto „doprovázení“ má vždy konkrétní – v čase, prostoru a konkrétní formě společenského vědomí ukotvenou – podobu, ale také i to, že lze vypozorovat také obecnější logiku vývojových transformací utvářenou vztah mezi uměleckou komunikací a myšlenkovým, sémantickým kontextem, v němž se tato komunikace realizuje. Měl by si tak začít rozumět historicitě jednotlivých podob vztahu divadla a textu.
Požadavky k atestaci: probraná témata
Literatura: bude upřesněna během přednášek.
Požadované vstupní dovednosti a znalosti: Umět poslouchat a o poslouchaném přemýšlet.