V přednášce se budeme pohybovat zejména po krajině evropského divadla a dramatu 17. - 19. století, tedy mezi klasicismem a romantismem. Pokusíme se postihnout klíčové divadelní a dramatické trendy, vývojové tendence a proměny v pojetí divadla na pomezí dvou významných stylotvorných epoch.
Vydáme se od francouzských klasicistních autorů (Corneille, Racine, Molière), v jejichž tvorbě je rovněž nemálo barokního, přes autory commedie dell'atre (Coldoni, Gozzi) až k německým (tzv. výmarským) klasicistům (Lessing,
Goethe, Schiller), kteří nás svými preromantickými tendencemi dovedou až k romantikům tělem i duší, a to jak německým (Büchner, Kleist, Grabbe), tak francouzským (Hugo, Musset, Merimée, Nerval, Dumas), ale i polským či ruským (Mickiewicz, Lermontov, Puškin, Gribojedov).
Pokusíme se sledovat jak významné dramatické autory, tak podobu divadelního provozu a inscenací, stejně jako stěžejní dobové manifesty a poetiky (zejména francouzské a německé).