Anotace
Forma kurzu: seminář
Typ kurzu: povinně volitelný pro magisterský stupeň studia
Maximální počet posluchačů v semináři: 12
Forma atestace: zkouška
Požadavky k atestaci: aktivní účast na seminárních diskusích, vypracování zadaných presentací, vypracování závěrečné seminární práce v rozsahu 5 normostran
Vyučující: PhDr. Barbara Topolová, PhD.
Klíčová slova: druhá světová válka, východní fronta, „Velká vlastenecká válka“, sovětské divadlo a drama, socialistický realismus, totalitární umění, historie, paměť, historismus, historická témata uměleckých děl, falsifikace, mytologizace, ideologie, propaganda, stalinismus, putinismus, K. M. Simonov, Leonid Leonov, Alexandr
Kornejčuk, Boris Polevoj, V. P. Katajev, A. A. Fadějev, Sergej Prokofjev, K. V. Molčanov, G. P. Ansimov, B. A. Pokrovksij,
Alfréd Radok
Obsah kurzu:
Prismatem převážně sovětských (případně českých či slovenských) dramat, rsp. dramatizací a libret, a jejich inscenací, vydávaných a uváděných (nejednou sovětskými týmy) v českých divadlech v letech 1945 – 1989, se pokusíme nahlédnout fenomén tzv. Velké vlastenecké války jako ideologického (pseudo)mytologického konstruktu, vytvořeného v období stalinismu.
Prostřednictvím umění a divadla budeme sledovat konstituování válečného mýtu, jeho příznačné narace, figury a topoi, jeho ideologické, politické, a mocenské funkce, jeho prosazení, rsp. zavedení u nás a dalších zemích východní a střední Evropy, jeho drobné korekce a proměny důrazů v čase vč. náznaků jeho dekonstrukce i multimediální status jeho ikonických opusů.
Závěrečná fáze semináře bude věnována mohutnému, silně performativnímu putinovskému znovu-instalování a sakralizaci této mytologie, tvořící jeden z pilířů oficiálního historiografického i politického diskurzu Ruské federace s konsekvencemi pro presentaci i recepci nejen aktuální ruské agrese na Ukrajině.
Prameny a literatura:
ALEXIJEVIČOVÁ, Světlana. Válka nemá ženskou tvář. Brno : Pistorius a Olšanská, 2018. (Druhé, přepracované vydání.)
APPELEBAUM, Anne. Gulag : historie. Praha – Plzeň : BETA a Jiří Ševčík, 2004.
ARENDTOVÁ, Hannah. Původ totalitarismu, I-III: [Antisemitismus,
Imperialismus, Totalitarismus]. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1996. (První české vydání, následovala další.)
ASSMANNOVÁ, Aleida. Prostory vzpomínání : podoby a proměny kulturní paměti. Praha : UK, 2018.
BABEROWSKI, Jörg. Rudý teror : Dějiny stalinismu. Praha : Brána, 2004.
BELLAMY, Chris. Absolutní válka : Sovětský svaz za druhé světové války. Praha : Academia 2011.
BUDIL, Ivo. Imaginace totalitarismu z antropologického hlediska. In ŠÁMAL,
Petr. Literatura socialistického realismu : východiska, struktury a kontexty totalitního umění. Praha : Ústav pro českou literaturu AV ČR, 2009. s. 9-18.
CLARKOVÁ, Katerina. Sovětský román : Dějiny jako rituál. Praha : Academia , 2015.
DAVIS, Norman. Evropa ve válce 1939 – 45 : Žádné jednoduché vítězství. Praha : BB art, 2007.
GROYS, Boris. Art Power. Cambridge : MIT Press, 2008.
GROYS, Boris. Gesamtkunstwerk Stalin : rozpolcená kultura v Sovětském
Svazu. In Gesamtkunstwerk Stalin : rozpolcená kultura v Sovětském
Svazu; Komunistické postskriptum. Praha : AVU, 2010.
GÜNTER, Hans. Totalitní stát jako umělecká syntéza. Česká literatura. 2006,
č. 4, s. 106-118.
MONTEFIORE, Siman Sebag. Stalin : Na dvoře rudého cara. Praha : BETA, 2004.
PETRUSEK, Miroslav. Umění totalitních režimů jako sociální fenomén. In KOMENDA, Petr, et al. Auniversitatis
Palackianae Olomucensis, Facultas philosophica, Moravica 4. 2006. S. 15-26.
SNYDER, Timothy. Krvavé země : Evropa mezi Hitlerem a Stalinem. Praha – Litomyšl : Paseka – Prostor, 2013.
STALIN, Josif Visarionovič. O Veliké vlastenecké válce Sovětského svazu. Praha : Naše vojsko, 1953. (V 50. letech více vydání).
SVOBODA, David. Fanfáry ze záhrobí. XX. Revue Muzea paměti XX. století 1. 2021. S. 30 -44.
THONOVÁ Francoise. Jak chápat putinismus. Praha : Pulchra, 2021.
TYLOR, Richard. Filmová propaganda : Sovětské Rusko a nacistické Německo. Praha : Academia, 2016.
VORONINA, Taťjana. Pomniť po-našemu : Socialističeskij istorizm i blokada Leningrada. Moskva : Novoje literaturnoje obozrenije, 2018.
Další literatura a prameny budou upřesněny na začátku kurzu s ohledem na zadané presentace a seminární práce.