Anotace
Přednáška je úvodem do problematiky českého operního divadla pro studenty, kteří se nespecializují muzikologicky. Nejprve se věnuje vzniku moderní české opery v 19. století a hlavním skladatelským zjevům (Škroup, Smetana, Dvořák, Janáček, Martinů), poté charakterizuje hlavní proměny operního divadla (tedy operní jevištní tvorby - realismus, Hilar, Pujman, Opera 5. května, Kašlík, Radok) a nakonec se věnuje opernímu divadlu po roce 1989 (hlavní vývojové tendence a osobnosti). Posluchači se seznámí také s hlavními apekty organizace operního divadla.
Literatura:
Buchner, A.: Opera v Praze, Panton, Praha 1985.
Janota, D.- Kučera, J.P.: Malá encyklopedie české opery, Paseka, Praha-Litomyšl 1999.
Kašlík, V.: Jak jsem dělal operu, Panton, Praha 1987.
Ludvová, J.: Nové německé divadlo za války, Divadelní revue 6, 1995, č. 4, s. 43-48.
Svoboda, J.: Tajemství divadelního prostoru, lit.spolupráce M.Honzíková, Klub čtenářů, Odeon 1990.
Šíp, L.: Česká opera a její tvůrci, Editio Supraphon, Praha 1983.
Trojan, J.: Dějiny opery, Paseka, Praha-Litomyšl 2001.
Tyrrell, J.: Česká opera, Opus musicum, Brno 1992.