Uvedení do proměn. světového divadla od konce 19. stol. do druhé světové války: vůdčí osobností se stává umělecký režisér a tím dochází k proměnám dramatu, herectví a scénografie. Sledují se význ. umělecké reformy ve Francii, Německu a Rusku: vývoj divadelní moderny do první světové války (A.Antoine a Theatre Libre, Feie Buhne v Německu, MCHAT, umělecké divadlo fr. symbolistů, drama M.
Maeterlincka), něm. a rus. divadelní experiment až k nástupu M. Reinhardta a Appii, meziválečné avantgardy ,význam a činnost K.Stanislavského, J.Vachtangova a V.
Mejerchold; J.Copeau a Kartel; německý expresionismus+ politické divadlo E. Piscatora a tvorba B.Brechta