Charles Explorer logo
🇨🇿

Úvod do indonéské literatury I.

Předmět na Filozofická fakulta |
AEIN100050

Anotace

Tento předmět seznamuje studenty s dějinami literatury Indonésie, pojednává o literatuře starojavánské, středojavánské i malajské, ale zaměřuje se zejména na moderní indonéskou literaturu 20. století. Vychází z původních indonéských textů i sekundárních pramenů. Systematicky představuje hlavní etapy vývoje dané literatury v kontextu kulturních dějin Indonésie, její představitele, shrnuje významná témata a tematické okruhy, kterými se daná literatura zabývá, spolu s interpretací a základními teoretickými přístupy k danému literárnímu okruhu.

Základní tematické okruhy:

 Starojavánská literatura – od 9. st. souvislá literární díla psaná starojavánským jazykem kawi v písmu kawi, od 9. do přelomu 14. a 15. století – starojavánská poezie kakawin – zachován jen zlomek nejvýznamnější díla:

Rámájana – starojavánské zpracování indického eposu téhož názvu – autor neznámý Mahábhárata – překlad indického eposu téhož názvu, dílo je však zkráceno a podáno v próze – přelom 10. a 11. století Arjuna Wiwaha – nejslavnější dílo starojavánské poezie – alegorie života krále Airlanggy – autor: Mpu Kanwa – počátek 11. století

Bháratayuddha – kakawin – autoři: Mpu Sedah a Mpu Panuluh – polovina 12. století Smaradana – kakawin – autor:

Dharmaja – polovina 12. století Wrettasancaya – starojavánská poetika – autor: Tan Akung – začátek 13. století od 14. století proměna starojavánské literatury (zjednodušení jazyka i sanskrtské metriky, větší rozsah děl, v některých dílech převažují prvky didaktické) Nagarakertágama – autor: Prapanca – napsána v r. 1365 – dílo se zabývá historií

Jávy od r. 1222 do r. 1364

 Středojavánská literatura – začátek 15. až polovina 18. století; změna obsahu (spíše domácí látky javánské), jazyka (používá se střední javánština), formy (javánské metrum macapat) nejvýznamnější díla: Tantu

Panggelaran, Calon Arang, Pararaton, Dewaruci, Seat Sudamala, Kidung Sunda

 Malajská literatura (předchůdce literatury indonéské) – souvislá malajská literatura od 16. století (jazyk – střední malajština, písmo – arabské) nejvýznamnější díla: Hikayat Raja-raja Pasai, Sejarah Melayu, Hikayat Hang Tuah,

Hikayat Abdullah malajské básnické formy: pantun, talibun, gurindam, syair.

 Období Balai Pustaka (1917 – 1933) – vznik prvních samostatných literárních děl v indonéštině (zejména Merari

Siregar, Marah Rusli, Abdul Moeis, Nur Sutan Iskandar, Marius Ramis Dayoh, I Gusti Nyoman Panji Tisna, Hamka)