Syllabus
Předmět je věnován historii a vývoji etnologické tradice v jednotlivých evropských zemích. Na přednáškách jsou posluchači seznámeni zejména s historií a metodologií oboru západoevropsk ého, severoevropského a středoevropského kulturního prostoru včetně německojazyčných oblastí (návazný kurs věnovaný jižní a východní Evropě již navržen do nových akreditací).
Zvláštní důraz je kladen na problematiku interakce mezi jednotlivými pracovišti a mezinárodní etnologické spolupráce ve vztahu k utváření české metodologie od vzniku oboru po současnost. Představena jsou rovněž zásadní oborová periodika pro každou oblast.
Annotation
Okruhy přednášek (některá témata jsou rozložena do dvou přednášek):
1. Irská etnologie. Vznik a vývoj anglo-irského konfliktu, jeho antropologický výzkum. Ulsterská škola etnologie. Estyn Evans. Etnologie irské diaspory (exkurs do Austrálie a USA). Roger Casement a problematika irské antropologie.
2. Britská sociální antropologie, folkloristika a nová tradice Folk Life Studies. Heritage Centers a muzea v přírodě.
3. Dánská antropologie. Britské vlivy. Eskymo Studies a problematika Grónska: Moravští bratři a grónský kroj.
4. Norská etnologie. Gjessingovy výzkumy Sámů, vývoj muzeologie. Christiansen a vlivy finské komparatistiky. Dánské vlivy: Axel Olrik a Moltke Moe.
5. Švédská etnologie. Sigurd Erikson: Švédský Zíbrt. Ethnologia Europea, konexe na Prahu. Hazeliův Skanzen. Gösta Berg a Nordické muzeum. Švédská folkloristika: komparace Stockholmské a Lundské tradice, Karl Wilhelm von Sydow.
6. Finská etnologie. Vývoj pod ruskou a švédskou nadvládou, švédská menšinová univerzita v Åbo (Turku). Lönnrotovy Kalevalské sběry, problematika Karélie a Ingrie: U. T. Sirelius. Kaarle Krohn a geneze finské komparatistiky, Aarne-Thompson-Utherův katalog. Runebergova sociální antropologie: výzkumy ugrofinských národů v SSSR, E. Westermarc.
7. Estonská etnologie. vazby na Finsko: Manninenova kartografická metoda. Hurtův apel a vývoj muzeologie. Antropologické výzkumy Mordvinců a Udmurů, Ränkovy výzkumy ruského kultu Peko. Sovětská perioda, Arved Luts. Vývoj od roku
1992.
8. Litevská etnologie. Simonas Daukantas a výzkumy Žmuti. Daukantasova etnografická definice národa. Tičkevičius a Muzeum litevských starožitností, problematické vztahy k Rusku a Polsku. Klaipeda (Memmelgebiet), vlivy německé a polské tradice. Peliskas Baugališkis a oborová periodika, Buračasův fotografický archiv.
9. Lotyšská etnologie. Význam díla Historia Lettica pro studium evropského pohanství. Herderovy výzkumy lidové písně. Šmidtsův Katalog lotyšských pohádek, Baronsův Kabinet lidové písně (UNESCO).
10. Polská etnologie. Problém posunů hranic. Florian Ceynowa a výzkumy Kašubů. Monumentální dílo Oskara Kolberga. Zygmunt Gloger. Hnutí polského pozitivismu, přelétavé univerzity, zájem o chłopy. Kazimierz Moszyński: etnolog evropského formátu. Vazby české a polské etnologie. Polské univerzity - rozdílná oborová tradice.
11. Slovenská etnologie. Alois Medňanský a Hormayrův Archiv. Práce štúrovců s folklorem. Vznik Matice Slovenské a muzeum v Martině. Mytologická teorie Pavola Dobšinského. Kmeťův příklon k výzkumu materiální kultury. Funkce spolku Živena. Výzkumy českých etnologů na Slovensku v meziválečné době. Fenom=n Karola Plicky, socialistická perioda a současná tradice.