Syllabus
* Tematické okruhy 1. Protovědecký zájem o lidovou kulturu a folklor. 2.
Osvícenský a preromantický „objev“ lidové kultury a folkloru. 3. Počátky folkloristiky v kontextu romantického nacionalismu počátku 19. století. 4. Mytologická škola a mytologizující přístupy druhé poloviny 19. století. 5. Národopisné hnutí a zrod vědeckého národopisu na přelomu 19. a 20. století. 6.
Etnologické, antropologické a ritualistické přístupy přelomu 19. a 20. století. 7. Vzestup skandinávské etnologie: migracionismus, Finská škola a projekt evropské etnologie. 8.
Volkskunde a národopis v meziválečném období. 9. Etnografie a folkloristika po druhé světové válce mezi Východem a Západem. 10.
Zrod moderní evropské etnologie jako empirické kulturní vědy v 60. letech 20. století. 11. Transformace oboru na Východě a Západě po roce 1989. 12.
Evropská etnologie mimo Evropu: americká folkloristics, indická subalterní studia, čínské folklore studies. 13. Současná evropská etnologie a folkloristika mezi historickými, humanitními a společenskými vědami.
Annotation
Cílem předmětu je poskytnout přehled dějin evropské etnologie a folkloristiky s důrazem na jejich specifickou konceptualizaci ve středoevropském prostoru. Dějiny oboru jsou přitom koncipovány jako dějiny šířeji vymezeného bádání, jehož předmětem je tradiční lidová kultura, kultura etnicky či lokálně definovaných skupin, folklor či populární kultura, a to v dobových společensko-politických souvislostech.
Hlavní etapy vývoje tak zahrnují osvícenský a romantický zájem o lid, národopisné hnutí a zrod vědeckého národopisu, národopisné bádání ve státním zájmu v meziválečném období, poválečnou obnovu vědeckého bádání na Východě a na Západě a transformaci oboru po roce 1989. V jednotlivých etapách pak bude věnována pozornost klíčovým charakteristikám kultury vědění (Wissenskultur) dané doby, specifickým prvkům oborového bádání, společenským, kulturním a politickým souvislostem, hlavním autorům a dílům.