Sylabus
Témata přednášek: 1. Týden – Úvodní přednáška 2. Týden
Přednáška:
Úvod do aplikované antropologie.
Co znamená aplikovaná antropologie, jak se odlišuje od akademických a angažovaných forem výzkumu. Průnik teorie a praxe sociálních věd v aplikovaného výzkumu městských populací v komplexních společnostech. Interdisciplinární přístup jako základní východisko. Místní rozvoj a kvalitativní výzkum. Epistemologie kvalitativních věd. Proč jsou kvalitativní přístupy nepostradatelné v rozvoji měst a obcí. Sociální výzkum jako vehiculum udržitelného městského plánování a rozvoje.
Seminář: Příklady proběhlých aplikovaných výzkumů města v českém prostředí. Existuje konflikt diskurzů sociálních a technických věd? Limity a možnosti interdisciplinární spolupráce mezi odbornými aktéry v rozvoji měst a obcí (architekty, urbanisty, politiky, úředníky) a sociálními vědci. Schizofrenní role sociálního vědce v městském plánování.
Doporučená četba:
GEHL, Jan a GEMZØE, Lars. Nové městské prostory. 1. vyd. Šlapanice: Era, 2002. 263 s. ISBN 80-86517-09-8.
Cvičení: Definování výzkumného terénu a problému, vysvětlení semestrální práce. 3. týden
Přednáška:
Úvod do tématu sociálního urbanismu, urbánní antropologie.
Sociální rozměry architektonických intervencí do ve řejného prostoru. Vývoj smyslu města z předmoderních forem do modernistické podoby a dále. Historický vývoj měst v evropském prostoru. Suburbanizace měst (odstředivé a dostředivé modely rozvoje). Základní význam a metody v plánování rozvoje měst.
Seminář: Jak penetruje sociální antropologie urbanismus v aplikované rovině. Možnosti a problémy interdisciplinarity. Kapitalismus, globalizace, motorismus, neoliberalismus, postsocialismus. Vyrovnání se s modernistickým dědictvím, co je postmodernismus v urbanismu, jaká má témata, jak se řeší a proč? Proč je regulace (opět) žhavým tématem současnosti, když jí liberálně orientovaná veřejnost principiálně odmítá. Porevoluční vývoj v urbanismu. Zhodnocují se modernistické projekt v současnosti (sídliště), jak a proč? Vybrané příklady rozvoje hl. města Prahy v posledních 50 letech.
Povinná četba:
Vacek L. (2015) Udržitelný region: Udržitelný urbanismus. Výukový e-learningový modul. Praha, Archip (strana 5 – 37).
Doporučená četba:
Low, Setha M. (1996). Anthropology of cities. Imagining and Theorizing the City. Annual Rewiev of Anthropology, vol. 25, p. 383 – 409.
Cvičení: Definování výzkumného terénu a problému, vysvětlení semestrální práce. 4. týden
Přednáška:
Veřejný prostor - typologie, teoretické uchopení. Hranice veřejného prostoru. Prostor jako sociálně uchopené místo, hierarchizace prostoru, postmoderní a virtuální veřejné prostory. Sociální segregace, sociální kontrola, demonstrace moci ve veřejném prostoru, sociální vyloučení a jeho prostorové podoby. Sociálně prostupné město. Gentrifikace, sociální separace, “gated communites”, ghetto.
Seminář: Metodologie výzkumu veřejného prostoru. Pozicionalita sociálního výzkumníka. Případové studie.
Povinná četba:
GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Vyd. v češtině 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000. 202 s. ISBN 80-85834-79-0.
HIRSCH., Landscape: Between Place and Space, In Hirsch, E., O'Hanlon, M., (eds.), The Anthropology of Landscape: The Perspectives on Place and Space, Oxford, 1995, str. 1–30
Doporučené čtení:
AUGÉ, Marc. Ne-místa: úvod do antropologie supemodernosti. Cahiers du Cefres, 1998, No. 10,
Lefebvre, Henri. The production of space. English translation 1st pub. Malden : Blackwell Publishing, 1991. ISBN 978-0-6311-8177-6.
SEDLÁK, Robert (ed.). Utváření místa: Příručka k vytváření kvalitních veřejných prostranství. Brno: Nadace Partnerství, 2003. 99s.
Hanus L., Kapičková J., Veselý M. Stará K. (2017) Kvalitativní výzkum mezi klíčovými lokálními aktéry v souvislosti se záměrem transformace areálu Michelských pekáren v rezidenční oblast. UMČ Praha 4.
LYNCH, Kevin. Obraz města = The image of the city. Praha: Polygon, 2004. xi, 202 s. (kapitoly 1 - 3).
Cvičení: Konzultace a samostatná práce v terénu. 5. týden
Přednáška:
Územní plánování a legislativa (historická perspektiva - majetková držba, územní plán, regulační nástroje). Stavební zákon, legislativa umožňující participativní i exklusivní přístupy k plánování územních celků. Povinnosti a možnosti regulace rozvoje měst, smysl a význam regulace, zodpovědnost za regulace. Historická rovina majetkové držby ve městech, kolektivizace, privatizace.
Seminář: Státní správa a místní samospráva (legislativní nástroje, mandát, zodpovědnost, podíl na územním plánování).
Povinná četba:
Vacek L. (2015) Udržitelný region: Udržitelný urbanismus. Výukový e-learningový modul. Praha, Archip (strana 38 - 70).
Doporučená literatura:
NAWRATH, Martin; SEDLÁK, Robert. Účast veřejnosti v procesu územního plánování. In: Navrátilová, Alena (ed.) Principy a pravidla územního plánování. Brno: ÚÚR (2008) 2011.
ILLNER, Michal. Institucionalizované formy spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě a jejich právní regulace. In Pavel Nejdl, Daniel Čermák (eds.). Participace a partnerství v místní veřejné správě. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. 124s. ISBN 978–80–7330–130–9
Cvičení: Konzultace a samostatná práce v terénu. 6. týden
Přednáška: Komunita
Teorie kolektivních identit (komunitarismus, nacionalismus, pluralismus, multikulturalismus). Koncepce komunity a kultury. Analýza sociálních sítí. Komunitní práce, sociální práce. Konceptualizace a typologie komunit v urbánním i rurálním prostředí. Etnicita, sociální a prostorová konstrukce identit.
Seminář: Kvalitativní techniky monitoringu komunitního prostředí a komunitní práce. Využití aplikovaného sociálního výzkumu v komunitní práci, a komunitním rozvoji. Příklady vybraných projektů z ČR a zahraničí.
Cvičení: Konzultace a samostatná práce v terénu.
Povinná četba:
Hanus, L., Gibas P., Humňalová H. (2015) Udržitelný region: Udržitelná komunita. Výukový e-learningový modul. Praha, Archip.
Doporučená četba:)
BLACKSHAW, T. 2010. Key Concepts in Community Studies. Sage. London. (str. 1 - 40)
ANDERSON, Benedict R. Imagined communities: reflections on the origin and spread of nationalism. Rev. ed. London: Verso, 1991, xv, 224 s.
WHITE, S., K. (2005) Weak Ontology: Genealogy and Critical Issues. Hedgehog Review, Summer 11 – 25. 7. týden.
Přednáška: Participativní demokracie, zastupitelská demokracie (teorie participace, participační žebříky, historie zapojování prvků participativní demokracie v USA a Evropě po druhé světové válce). Definice participace v oblasti územního rozvoje. Aktérské role v územním plánování v zastupitelské demokracii. Model “good governance”. Fúze zastupitelských a participativních přístupů v rozvoji měst. Typologie participace.
Seminář: Oblasti zapojení veřejnosti do plánování rozvoje obcí. Politika rozvoje hl. Města Prahy (územní plán, metropolitní plán, složky státní správy a samosprávy na plánování města - aplikace participativních přístupů a jejich odezva u byrokratického aparátu). Sociální výzkum jako nástroj participativního rozvoje. Exkurze na IPR Praha.
Povinná četba:
KLÁPŠTĚ, P., KLÁPŠŤOVÁ, E. (2015) Udržitelný region: Udržitelná participace. Výukový e-learningový modul. Praha, Archip.
Doporučená četba:
BERNARD, Josef. Participace a partnerství na lokální úrovni v českém sociálním výzkumu. In Pavel Nejdl, Daniel Čermák (eds.). Participace a partnerství v místní veřejné správě. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007. 124s. ISBN 978–80–7330–130–9
Cvičení: Konzultace a samostatná práce v terénu. 8. týden.</stron
Anotace
Sociální antropologie má v evropských zemích jako je Dánsko, Nizozemí či Velku Británie široký vliv na plánování rozvoje měst a obcí. Sociální vědci a vědkyně se podílí nejen na expertízách a konzultacích, ale aktivně vstupují svými výzkumy a mediační činností do plánovacích procesů.
Podílejí se na udržitelných změnách města se zřetelem ke všem sociálním rizikům, kterými rozvoj města hrozí. Využívají proto rozsáhlý teoretický a metodologický aparát sociálních věd.
Sociální antropologie obohacuje diskusi o místním rozvoji o svou tradiční roli „kulturního překladatele“ interpretujícího různé sociální konstrukce o jevech kolem nás. Kvalitativní výzkum je využitelnou technikou pro územní komunitní plánování především díky své schopnosti kriticky reflektovat své vlastní výzkumné pozice, a tuto kritiku zapojovat do interaktivního procesu mezi výzkumníkem, zadavatelem a veřejností při definování amorfního ale nepostradatelného „veřejného zájmu“.
Kurz je určený všem studentům a studentkám, kteří se chtějí naučit konkrétní techniky zapojení kvalitativního výzkumu do řízení proměn ve veřejném prostoru měst a obcí. Nabídne paletu zkušeností od praktiků v územním plánován í z oborů urbanismu, architektury, dopravy, strategického plánování, kteří se podílejí na spolupráci v řízení proměn veřejného prostoru v místních samosprávách a státní správě.
Budou představeny výzvy, kterým současná česká společnost v územním plánování čelí, a budou definovány oblasti, kde k jejich řešení mohou sociální vědy efektivně přispět.