Sylabus
Vztah mezi "kulturou" a demografickým chováním bude v tomto kursu představen zejména se zřetelem k těmto problém ům:
(1.) Základní kategorie: "kultura" (v širokém pojetí), "populace", "(historická) demografie",
(2.) Přechod od starého k modernímu demografickému režimu, jeho tradičně sledované socio-ekonomické souvislosti (protoindustrializační teorie, disociace rodiny a podniku [Laslett - Wall 1972], teorie "míst" [Duhamelle - Schlumbohm 2003], urbanizace; rodina a "ekotypy" [Mitterauer 1986]),
(3.) Vztah mezi kulturními systémy příbuzenství a strukturací rodiny (vztah k tzv. Hajnalově [1965] linii a k European marriage patterns [Hajnal 1965]), otázky etnického, konfesijního, právního atd. vlivu na strukturaci rodiny a demografické chování v kulturních prostředích na sz. a jv. od Hajnalovy linie [Jakoubková-Budilová 2019]
(4.) Středoevropský prostor jako región, kde se stýká severozápadní a jihovýchodní typ historického utváření rodiny [Faragó 1986: Švecová 1989; Mitterauer 1990; Langer 1992ů Horský 1993).
(5.) Kulturní antropologie a kulturní historie porodu [Tinková 2010],. kulturní souvislosti vývoje kojenecké a dětské úmrtnosti
(systémy "šetřící život" a systémy "plýtvající životem"§,
(6.) kulturní faktory omezování manželské plodnosti, příklady brzkých přechodů k systému jednoho dítěte [Aláč 2017],
(7.) Proměna ženských a rolí [Martin - Zoepffel 1989], intimizace a individualizace života [Simmel 1997: 61-81; Elias 2007: 290-297] a jejich dopad na manželskou (partnerskou) plodnost, rozvolnění tradičních hodnot partnerskéhou soužití.
(8.) Kulturní a dějinná variabilita vztahu k nemanželské sexualitě, tzv. sociální celibát,
(9.) Kulturní a dějinná variabilita "dětství" [Martin - Nitschke 1986],
(10.) V souvislosti se současným "stárnutím" (nejen prodlužování průměrné délky lidského života, ale především růst podílu vyšších věkových skupin v celku populace) evropských společností je podstatnou otázkou kulturní rozměr kategorie "stáří" a proměna mezigenerační komunikace (komunikace generačních zkušeností).
(11.) Kulturní analýzy souvislostí demografického chování zároveň umožňuje historickým vědám, etnologii a kulturní antropologii vstupovat do diskusí s biologickou evoluční antropologií. Tématy při tom kupříkladu může být otázka, nakolik je omezování plodnosti maladaptivním chováním [Richerson - Boyd 2012; Horský 2015], chováním,
(12.) nebo možnost historicko-demografickým a etnografickým výzkumem testovat evolučně-antropologickou "hypotézu babiček" (babičky zvyškjí fitness vnoučat) [Hawkes et al. 1998; Hawkes 2003; Fox et al. 2017; Horský - Havlíček 2017; Velková 2017].
(13.) Zájem o kulturní souvislosti demografických jevů pak konečně umožní přispět ke kritické reflexi kategorií, jako je "přirozené", "kulturní", "etnická", "konfesijní podmíněnost" (demografických) jevů, "tradiční" a "moderní" atd.
Anotace
Z hlediska kulturních či historických věd nelze nalézt populaci, která by vykazovala jakousi "přirozenou" (tj. kulturně neutrální) plodnost. Na místě je tedy klást otázky po způsobech, jimiž je demografické chování (demografické jevy: narození, sňatek, úmrtí v jejich vzájemné konfiguraci§) kulturně ovlivněno, resp. modelováno Na zřeteli je nutno mít jak otázky metodologické (kulturně-analytický zájem o lokální společenstva a lokální populace vyvažuje obvykle makroanalytickou perspektivu demografie), tak materiálové (jednotlivá témata). Kulturně-historický a etnologický zájem o demografické jevy lez pak použít i v mezioborové diskusi např. s evoluční antropologií.
Nápadným rysem moderní (západní) společnosti je regulace plodnosti (tzv. "velká transformace" 19. stol. [Livi-
Bacci 2003; Andorka - Horská - Head-König 1998] a "druhá transformace" od 60. let 20. stol. ; Espong-Andersen -
Billari 2015; Lesthaeghe 2010]). Samo toto omezení (manželské, partnerské) plodnosti je možné chápat
(analyzovat) jak jako symptom, tak jako faktor (vývoje) moderní kultury. Naše rozbory vyjdou od kulturně-dějinného výkladu uvedených transformací a od sledování jejich difuze z evropského ohniska jejich počátků.
Milé kolegyně, milí kolegové, veškeré pokyny a studijní materiály k tomuto kurzu jsou a budou dále zpřístupňovány v Moodle.
Podmínky atestace
Ústní zkouška na základě Vaší reflexe jednoho z pojednávaných problémů za pomoci Vámi vybraných alespoň tří titulů studijní literatury.