Sylabus
1. Narativní folklor jako antropologická univerzálie: Mezi etnologií, antropologií a literární vědou (29. 2.). 2.
Obecné charakteristiky narativního folkloru: Grimmovská trojčlenka, Einfache Formen a epické zákony (7. 3.). 3. Mýtus optikou komparativní folkloristiky (14. 3.). 4.
Mýtus jako text, rituál jako kontext (21. 3.). 5. Pověsti a legendy jako žánr folklorní herologie (4. 4.). 6.
Pověsti a legendy jako součást sociální paměti (11. 4.). 7. Pohádka jako "královský" žánr folklorní komparatistiky (18. 4.). 8.
Typy pohádek a jejich sociální a kulturní funkce (25. 4.). 9. Klasifikace a katalogizace folklorních narativů (2. 5.). 10. Česká škola folklorní komparatistiky a její dědictví (9. 5.). 11.
Současná folkloristická bádání mezi antropologickými vědami a digital humanities (16. 5.).
Anotace
Kurz prolegomenálním způsobem seznamuje s problematikou narativního prozaického folkloru, nazíraného badatelskou optikou komparativní folkloristiky jako jedné z významných disciplín etnologických a antropologických věd.
Důraz je kladen na trojici základních "grimmovských" žánrů: mýtu, pověsti a pohádky, dle antropologa Williama R. Bascoma chápaných jako transkulturní antropologické univerzálie, a představení jejich textových i kontextuálních charakteristik, sociálních funkcí a kulturních významů v šir ším historickém a geografickém kontextu s důrazem na Evropu.
Kurz prezentuje problematiku folklorní genologie, komparatistiky, performancí a folklorního kontextu; vedle tradičního folkloru si všímá i současných primárně orálních společností a společenských příležitostí, soudobé sekundární orality způsobené invazí moderních audiovizuálních médií. Stručně nastiňuje i dějiny folkloristických bádání: od nezáměrných fixací folklorních textů a raných protovědeckých konceptualizací folkloru až po soudobé interdisciplinární folkloristické teorie. Vedle dominantních přístupů etnologických a antropologických věd, především folklorní komparatistiky, jsou v kurzu nastíněny i úhly pohledu psychologických a sociálních věd.