1. Úvod. Počátky evropské civilizace, řecká kultura.
2. Role zábavy v antice: Původ a rozdíly řeckého a římského divadla, kořeny gladiátorských her, jejich posun v římské kultuře a středověké dozvuky.
3. Vztahy Byzantské říše a Evropy - základní nástin. Polovci, Kumáni, Pečeněhové, Bulhaři, Uhři, Varjagové. Role východní církve v procesu pádu říše a představa "třetího Říma" v evropské tradici.
4. Datace a lokace vzniku eddických skladeb. Ságy. Germánská mytologie: Ragnarök - jeho průběh a následky.
5. Historické pozadí Písně o Nibelunzích. Představa sakrálního království u Germánů a její význam pro středověké vnímání postavy panovníka.
6. Etnogeneze západní Evropy: keltské a starogermánské kmeny, první zákoníky a jejich význam.
7. Kulturní role Francie v rámci středověké Evropy. Pojetí vědy v raném středověku. Epos o Rolandovi, jeho historické pozadí a význam pro folklorní tradici.
8. Kulturní role církve od antiky k vrcholnému středověku, vztah církevních učenců k tradici antické filosofie.Problematika přijímání křesťanství germánskými etniky. Ariánství.
9. Keltská mytologie: Král Artuš, kořeny legendy a historické pozadí. Reflexe Alexandreidy v artušovském tématu. Křesťanský příběh o svatém grálu a jeho starokeltský původ - rybářský (chromý) král Bran, pověst o Culhwchovi a Olwen. Tristan a Isolda, význam příběhu pro evropský folklor, české příklady.
10. Raně středověký feudální systém. Středověká města, jejich vývoj a změna postavení ve vrcholném středověku. Charty. Hanzovní systém v komparaci s tržním významem jihoitalských měst.
11. Dopad křížových výprav na evropskou kulturu. Arabská kultura.
12. Tzv. selské republiky v Evropě, jejich organizace a význam. Pověst o Wilhelmu Tellovi a její konexe na Píseň o Nibelunzích.
13. Dvorská středověká kultura, vznik instituce šaška a posun jeho funkce. Význam rytířského románu a jeho renesanční kritika.
14. Vznik a funkce španělské inkvizice, její role při reconquistě, postoj k Židům a muslimům. Rodrigo Díaz de Vívar (El Cid).
15. Italské středověké republiky, jejich slabiny a význam pro evropskou kulturu. Savonarola a renesanční Florencie.
Cílem přednáškového cyklu, určeného posluchačům druhého a třetího ročníku oboru etnologie, je poskytnout nástin vývoje duchovní kultury v Evropě od starověku do počátku 19.století. Tématicky obsáhlá problematika je rozvržena s ohledem na předpokládané středoškolské znalosti posluchačů : jde zejména o znalosti z historie a kulturní historie, dějin literatury a umění, přičemž cyklus obsahově vychází z obecné sociokulturní charakteristiky jednotlivých historických etap, v jejímž rámci jsou sledovány charakteristické myšlenkové trendy, vynikající osobnosti a instituce, jež se v kontextu duchovního vývoje Evropy významně uplatňovaly.
Se zřetelem k cílům studia oboru etnologie je v této souvislosti zároveň věnována zvláštní pozornost otázkám duchovních tradic, hodnotové orientace a mentálních stereotypů lidových vrstev, jak se projevovaly v kontextu života a kultury tradiční lokální společnosti