Sylabus
1. Etnologie jako vědecká disciplína: předmět, metody a cíle zkoumání. Základní přiblížení oboru, jeho odlišnosti od příbuzných disciplín (historie, sociologie, geografie). Vyčleňování etnologie jako samostatné disciplíny v evropských kulturních dějinách. 2. Reflexe kulturní odlišnosti v evropské tradici od starověku po 19. století.
Vnímání "cizího" světa v antické tradici (díla řeckých a římských autorů, podrobný rozbor Germanie Tacita Cornelia a Přírodopisu Plinia staršího)
Středověká evropská vize světa. (Konfrontace s vizí arabskou na základě analýzy díla Alí Al - Mas'údího)
Vnímání kulturních a fyzických odlišností na počátku novověku. (důsledky objevovávní ?cizích světů").
Cestopisy jako etnografický pramen (ukázky dobových ?objevitelských" cestopisů do Číny, Mongolska a Tibetu)
Pokusy o teoretické interpretace kulturní odlišnosti. (rozbor Esejí Michela de Montaigne, Základů nové vědy. J. B. Vica a M. Montesquie Duch zákonů) 3. Formulování vztahu k lidové (vesnické) kultuře a lidové tradici. ("Barbarské" a "divoké" jako pramen tvorby i bádání (protovědecká fáze etnologie v období konce osvícenství a preromantismu). Zájem o národní kulturní tradice (o staré kulturní vrstvy, o vesnickou kulturu), Tradice jako pramen k poznání vlastních dějin. Ukázky z anglického a švýcarského preromantismu,
Jean Jacques Russeau, Herder a jeho pokračovatelé. 4. Tradiční a moderní chápání pojmu etnologie. Vztah etnologie, etnografie a folkloristiky v evropské vědě 19. a 20. století. Konvergence těchto disciplín v moderním pojetí. 5. Předmět studia etnologie. Rozbor přístupů dle různých teoretické-metodologických východisek v 19. a 20. století. Objasnění pojmů "primitivní kultura", "přírodní národy", "nekulturní národy", "kmenové společnosti", "předstátní společnosti", "preliterální národy", ?"jednoduché společnosti a komplexní společnost" , ?"idová kultura", v jejich dobovém kontextu. 6. Etnografie, etnologie a antropologie, obsah pojmu, vzájemné vztahy v evropské a americké vědě. 7. Etnologické a antropologické pojetí kultury.
Subjekt kultury, kultura jako činnost a jako produkt. Struktura kultury. 8. Etnologické pojetí společnosti.
Společnosti lovecko-sběračského, agrárního a průmyslového typu. Společnost a společenství. Primárná a sekundární společenské skupiny. Agrární a urbánní společnost v procesu modernizace. 9. Kulturní areál, etnografická oblast (aplikace dle ?teorie kulturních areálů" Wisslera, historicko-etnografických oblastí a etnografických regiónů) 10 Pojem etnicity, etnografické skupiny, etnických procesů. 11.- 12. Etnoarcheologie, etnohistorie a etnosociologie. 13. Hlavní etapy institucionálního vývoje etnologie v ČSR.
Anotace
Výchozím cílem je přiblížit posluchačům etnologii jako vědeckou disciplínu, její předmět metody a cíle zkoumání, odlišení od příbuzných disciplín a zároveň poukázání na styčné plochy utvářející mezioborové studium (historie, sociologie, geografie), vyčleňování etnologie jako samostatného vědního oboru v evropském kontextu, vztah k antropologii v moderním pojetí.
Součástí výkladu je reflexe kulturní odlišnosti a její interpretace v evropské tradici od starověku po současnost. Probírány jsou klíčové epochy, jejich představitelé a v semináři jsou rozebírána jejich díla.