Sylabus
I.
Seznámení se základní literaturou k danému tématu, objasnění základních pojmů v oboru lidového stavitelství, sídel a bydlení: vernakulární (původní architektura), lidová architektura, lidové x vesnické stavitelství, lidový (vesnický) dům, lidové obydlí, zemědělská usedlost, základní národopisná (etnologická) terminologie
II.
Zaměření etnologického studia lidového stavitelství, sídel a bydlení ve 2. polovině 20. století a na počátku 21. století, propojení oborů, mezioborová spolupráce různých oborů zabývajících se lidovým stavitelstvím, současné trendy ve vývoji studia jevů lidového stavitelství
III.
Základní typy dobové dokumentace ke studiu regionálních forem lidového domu v českých zemích - fotografie, kresby, modely, pohlednice
IV.
Vývoj půdorysného členění vesnického domu (teorie jeho vzniku, vývoj, rozšíření, základní typologie)
V.
Hlavní vývojové etapy vesnických sídel na území ČR od 13. do konce 20. století, stručná charakteristika (včetně zánikových horizontů vesnic), prolínání okrajové zástavby menších měst s okolní vesnickou zástavbou
VI.
Užití základního stavebního materiálu v lidovém stavitelství v českých zemích a v Evropě, specifika roubeného a kamenného domu, fenomén hrázděné konstrukce
VIII.
Užití stavebního materiálu versus stáří lidových staveb, problematika datování lidových staveb, nejstarší roubené a zděné vesnické stavby
IX.
Vliv slohové architektury na lidové stavitelství, význační lidoví stavitelé, zděný štít a jeho výzdoba, výzdoba roubených staveb, vliv lidového stavitelství na projekty slohové architektury
X.
Stavební řády, nařízení, předpisy a s nimi související soubory dokumentace a další ikonografie, významné soubory zaměření vesnických staveb, faktory obecně ovlivňující vývoj lidového stavitelství zejména od 2. poloviny 17. do 1. poloviny 19. století
XI.
Interiér lidového obydlí, základní charakteristika, regionální, etnické a sociální odlišnosti, základy typy topenišť a způsoby svícení ve vesnickém obydlí
XII.
Společenské (veřejné) a sakrální stavby na vesnici (funkce, typologie)
XIII.
Vývoj některých specifických aspektů (jevů) lidového stavitelství v českých zemích: žudro x žudr, podsíňový dům, pavlač ve vztahu k vývoji patrového domu
XIV.
Problematika muzeí lidové architektury v přírodě a ochrany (využití) objektů lidového stavitelství v českých zemích a v Evropě, fungování objektů tradiční lidové architektury (zemědělských usedlostí) v současné společnosti, chalupy, chalupáři a chalupaření jako svébytný společenský jev na území ČR
Zvyky a obyčeje spojené se stavbou domu:
(poznámky k tématu práce)
- shromáždit bibliografii z jednotlivých regionálních národopisných monografií, vzniklých na přelomu 19. a 20. století (Habart, Č. Sedlčansko, Sedlecko, Voticko. Díl II. Praha 1928, s. 11-28, Čečetka, F. Poděbradsko, 1907)
- Plessingerová, A. - Vařeka, J. Obyčeje a obřady spojené se stavbou domu v českých zemích. Národopisná revue, 28, 1991, č. l, s. 15-20
- Československá vlastivěda. Díl III. Lidová kultura. Praha, Orbis 1968, s. 139-141
- Langer, J. Co mohou prozradit lidové stavby. Rožnov pod Radhoštěm 1997
- archiv Souboru lidových staveb Vysočina Hlinsko v Čechách, Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici - doklady ke zvykům spojených se stavbou vesnického domu v další fázi:
- kontakt na odborníky, kteří se zabývají (-li) danou tématikou - PhDr. A. Plessingerová, CSc., PhDr. V. Jiřikovská, CSc., PhDr. I. Vojancová
- zkusit připravit a posléze realizovat terénní výzkum v některém národopisném relativně archaickém regionu
Praha, dne 23. 5. 2005 PhDr. L. Procházka, CSc.
Poznámky k přednášce pro ÚE FF UK Praha ? letní semestr školního roku:
Základní typy vesnických sídel:
Návesní silnicovka
Typická pro stará sídelní území českých zemí, sídelním útvarem prochází dálková komunikace, jde o dlouhou protáhlou náves nebo o ulicovou zástavu, která se na určitém místě (zpravidla uprostřed sídla) rozšiřuje a vytváří tak obdobu návesního prostoru či centra obce/osady
Návesní ulicovka
Obcí v tomto případě pochází komunikace jen místního významu, která zde zpravidla končí nebo pokračuje jako polní cesta
Samota (samotová usedlost)
Představuje prakticky nejmenší sídelní útvar tvořený zemědělskou usedlostí složenou z obytného/ných stavení a hospodářských objektů (již nepoužívaný název ?jednota? byl dříve užíván především v jižních Čechách ? nejde o recentní doklad)
Víska (sedliště)
Tento sídelní útvar tvoří jistou přechodnou formu mezi samotou a vesnicí, jde o malou vesnici/osadu čítající zhruba 2 ? maximálně 10 usedlostí
Anotace
Přednáška je zaměřena na vybrané tématické okruhy problematiky lidového stavitelství, sídel a bydlení v českých zemích a v přilehlém středoevropském prostoru. Kromě poznatků ze současného etnologického studia této problematiky se přednáška opírá především o výsledky dlouhodobých terénních výzkumů.
Je též zohledněn pohled dalších oborů, zabývajících se studiem vesnického domu. Přednáška dále pojednává o základní dokumentaci a pramenech ke studiu regionálních forem lidového domu v českých zemích, dále o vývoji a proměně vesnických sídel od 13. do poloviny 20. století a o typologii jednotlivých skupin staveb v intravilánu i extravilánu. sídla.
Přednáška nastíní rovněž vztah maloměstské a vesnické zástavby a principy vzájemného ovlivňování městské a vesnické architektury. Náplní přednášky je též vývoj interiéru obydlí a způsobu bydlení a vztah sídla a krajiny.