Sylabus
* Tematické okruhy
1. Etnologie/antropologie jako badatelský diskurz. Postavení etnologie/antropologie. (Historické) ustavení etnologie/antropologie jako svébytných badatelských diskurzů. Vzájemné vztahy, bližší a vzdálenější sousedé (etnografie, folkloristika, sociologie, demografie, lingvistika, archeologie).
2. Interdisciplinarita. Paradigma, pole, pluralita (M. Foucault, T. Kuhn, P. Bourdieu, W. Welsch).
3. … a filozofie vědy. Věda, fakt, skutečnost (K. R. Popper, R. Rorty, G. Bachelard, B. Latour).
4. … a hermeneutika. Vysvětlení, porozumění, výklad, interpretace (W. Dilthey, P. Ricoeur, H.-G. Gadamer, E. Betti).
5. … a filozofie. Filozofie a vědy, noetika, člověk a svět, filozofická antropologie (E. Cassirer, A. Gehlen, M. Scheler).
6. … a fenomenologie. Vliv fenomenologie na společenské, resp. humanitní vědy (E. Husserl, M. Merleau-Ponty, A. Schutz).
7. … a historie. Reprezentace historických událostí, archiv/dokument, narativistická kritika (R. G. Colingwood, P. Veyne, H. White).
8. … a historická demografie. Velikost a struktura domácnosti. Typologie evropské rodiny (zadruga). Dědické strategie, majetkové transakce, manželství (J. Goody, W. Lockwood, E. Hammel, M. Todorova, P. Laslett, M. Mitterauer, K. Kaser ).
9. … a lingvistika. Metodologická hodnota lingvistiky: kognitivní antropologie (S. A. Tyler, F. Lounsbury, C. O. Frake).
10. … a literární teorie. Krásná literatura a antropologická postmoderna. Případy konvergence, francouzský naturalismus (G. A. Marcus, G. W. Stocking.
11. … a s émiotika. Peirceovské motivy v antropologii; M. Singer; sémiologické zkoumání módy, R. Barthes.
12. … a strukturalizmus. C. Lévi-Strauss a Pražský lingvistický kroužek.
13. … a psychoanalýza. Polemika kolem univerzálnosti oidipského komplexu (B. Malinowski, E. Jones, M. Spiro).
Anotace
Etnologie ani antropologie nikdy nebyly do sebe gravitujícími diskurzy. Na straně jedné se vždy inspirovaly děním za hranicemi vlastní disciplíny, na té druhé po celou dobu své existence byly a jsou zdrojem podnětů pro sousední i vzdálenější obory.
Vztah s jinými badatelskými diskurzy je tedy pro etnologii/sociokulturní antropologii konstitutivní, slovem nezbytný; právě přesahy z a do etnologie/antropologie činí etnologii/antropologii tím, čím jsou. Cílem kurzu bude učinit tento konstitutivní rys etnologie/sociokulturní antropologie jako badatelských diskurzů a jej provázející vztahy explicitními, a to jak v poloze obecné, případně strukturální, tak i konkrétně na vybraných příkladech odpovídajících mezioborových vztahů/vlivů.
Pojetí kurzu implikuje záměrem přednášejících v rámci vytčeného tematického pole otevřít nejen informaci, nýbrž i diskusi, jež by měla být zajímavá, v lepším případě poučná; optimálně pak i inspirující; v posledním případě lze očekávat rovněž projevy písemné („seminární práce“).