Syllabus
1. Seznámení s regionem, základní geografický, historický a religionistický přehled. Způsob transmise a role písma. Histoire a mémoire
2. Prométheovské paralely na Kavkaze
3. Nartský epos
4. Příběhy o Amiranim
5. Epos o Sasunských šílencích
6. Léčitelské písně a lovecké rituály
7. Kavkazská písma a literatura
8. Raný středověk a dobové prameny: arménské, gruzínské, řecké/byzantské, arabské, syrské
9. Raně středověké kroniky a pojetí dějin. Literární topoi: žalozpěv, motiv exilu, Zlatý věk
10. Epická díla vrcholného středověku: zlatý věk Gruzie
11. Středověcí a novověcí „trubadúři“ Kavkazu: ášigové, ašughové
12. Lidová hudba: monofonie a polyfonie
13. Lidová moudrost: přísloví, pořekadla. Kulturní klíčová slova
Annotation
Folklór a literatura Kavkazu
Příběhy z kavkazských hor: mýty, eposy, balady
Kurz je věnován ústní tradici a písemným literárním památkám napříč regionem Kavkazu. Na pomezí anatolských kultů a zoroastrismu vznikly svébytné panteony bohů jižního a severního Kavkazu, do nichž se promítl judaismus, křesťanství a následně islám. Z lokálních mýtů se zaměříme zejména na paralely s řeckým světem (tj. na cyklus prométheovský a na zmínky o Kavkaze v příbězích, v nichž vystupuje Héraklés, Iásón, Argonauti a zlaté kolchidské rouno, Odysseus a Kyklop Polyfémos a jiné) a na paralely s perskou mytologií (Aždahak). Na severním Kavkaze se dochoval bohatý epický cyklus příběhů o bohatýrech Nartech; Gruzíni vyprávějí příběhy o Amiranim, Turci mají vyprávění o Dede Korkutovi, Arméni o Davidovi ze Sasunu, nepřemožitelném hrdinovi, jehož „hněv dokázal vybičovat během boje až v šílenství“ – epos o tzv. Šílencích ze Sasunu nachází svou možnou analogii např. i v mytologii keltské. Po mýtech a legendách se zaměříme na tvorbu autorskou – kroniky tzv. „zakládacího“ Zlatého věku, lamentace, významná církevní díla ve vztahu k pravoslaví a světu východního křesťanstva, tzv. „trubadúrské“ /ášigské) verše s tradicí od 13. století, slavné kroniky z doby křížových výprav a mongolské přítomnosti aj.
Rozmanitost jednotlivých prolínajících se vlivů i literárních žánrů dokumentuje mimo jiné i množství historických názvů, kterými různé národy označovaly Černé moře – Nehostinné moře či naopak Pohostinné moře (pro Řeky), Skytské moře, Sarmatské moře, Chazarské moře, Řecké moře, Římské moře, Gruzínské moře, Velké moře (pro Italy), Černé moře (pro Turky) a mnoho dalších. Historicko-literární diskurs dotýkající se celé oblasti Kavkazu, potažmo černomořského regionu, reflektuje těchto vlivů ještě mnohem více.
Středověké inspirace se mnohdy odrážejí i v současné poezii a próze; součástí kurzu proto bude i tento exkurs.