Sylabus
1. Džvarismus – základní charakteristika a vymezení oblasti, kde se náboženství udrželo.
2. Velký Kavkaz – přírodní a společenské poměry. Važa Pšavela – Pojídač hadů – ukázky.
3. Osídlování Velkého Kavkazu v pravěku a starověku, doklady náboženského života od nejstarší doby po první kontakty s křesťanstvím.
4. Džvaristický pantheon – struktura a základní charakteristika jednotlivých božstev.
5. Uspořádání náboženských občin, kadag a chevisber. Svatyně a další sakrální stavby.
6. Džvaristický mýtus o vzniku světa. O čem vypovídá kosmogonický a kolonizační mýtus?
7. Mýtičtí lovci a válečníci
8. Ochránkyně divoké zvěře a královny lesa
9. Ochránkyně lovců a žen; postavení žen a c’ac’loba
10. Význam cizinek a cizinců jako božstev erotiky a plodnosti
11. Hodokvas dobytí a Svátek věže. Kviria – Kristus i kovář – kouzelník
12. Amirán – hérós antického střihu
13. Rozdíly mezi džvaristickou a indoevropskou mytologií. Dobré mravy a rady na cestu.
Anotace
V odlehlých dolinách na gruzínsko-čečenském pomezí na Velkém Kavkaze se dodnes udržely občiny vyznavačů prastarého pohanství, džvarismu.
Jeho výzkum dovoluje studovat poslední živé polyteistické pohanství v Evropě, jež vychází z náboženských proudů rozšířených na starověkém Předním východě, v Černomoří, Středomoří i u Germánů.
Nejedná se o pouhé „střípky mýtů ve vyprávění starců“, ale o ucelený náboženský systém s organizovanými komunitami věřících. Je to polyteistické náboženství, jehož název je odvozen od slova džvari, které v běžné gruzínštině znamená kříž, ale v horských dialektech severovýchodní Gruzie se ho užívá ve významu „svatyně místního kultu“ (nikoli kostela) a zároveň k označení božstva, které svatyni obývá.
Současnou podobu tohoto náboženství ovlivnilo křesťanství. Místní bohové i bájní hrdinové v některých případech splynuli s křesťanskými světci a vytvořili synkretická božstva.
Dodnes zde žije mýtus o kováři – kouzelníkovi a o bohyni lásky – výstřední cizince. Na vrcholu společenské hierarchie mohla stanout žena a v některých džvaristických občinách vládla pozoruhodná sexuální svoboda. Kulturní přínos džvarismu není v Gruzii ani ve světě dodnes doceněn, přestože toto náboženství dokáže tlumit etnické spory. Ve zdejších svatyních se až do konce 19. století scházeli nominální gruzínští křesťané s nominálními čečenskými muslimy, aby společně vykonávali pohanské obřady.