Sylabus
Úvodní přednáška: provázanost řeči a myšlení. Je jazyk pouze nástroj na reprezentování skutečnosti, nebo spíše prostředkem pro interakci se skutečností?
četba: Bergson, Esej, výňatek z kap. II
H. Bergson: "Nutně se vyjadřujeme slovy a myslíme nejčastěji v prostoru"
četba: Bergson, Esej, výňatek z kap. II
L. Wittgenstein, Traktát aneb co lze myslet?
četba: Filosofická zkoumání, §§ 1-64
L. Wittgenstein - Filosofická zkoumání: řeč jako činnost podřízená pravidlům.
četba: Filosofická zkoumání, §§ 65-88
E. Husserl, Myšlení a názor (Úvod do Husserlovy fenomenologie)
četba: Ideje I, §§ 1-3 a 24
E. Husserl, Fenomenologický pojem vědomí a otázka řeči
četba: Ideje I, §§ 33-46
M. Heidegger, přednost "sum" před "cogito".
četba: Bytí a čas, §§ 1-13, str. 17-82.
M. Heidegger, rozumění jako "existenciál"
četba: Bytí a čas, §§ 32-34.
H. G. Gadamer. Hermeneutické pojetí zkušenosti a dialogická podstata řeči.
četba: Pravda a Metoda I, Nárys filosofické hermeneutiky, str. 301-327, 331-348
Merleau-Ponty: "Myšlení není ničím ‚interním‘, neexistuje mimo svět a mimo slova."
četba: Fenomenologie vnímání, výňatek z kap. "Cogito", příp. "Tělo jako výraz a mluva"
M. Foucault: myšlení a diskurs
četba: Řád diskursu. In: Diskurs, autor, genealogie, str. 7-40.
J. L. Austin, Teorie řečových aktů
četba: Jak něco udělat slovy, přednášky 1 a 2
Anotace
Cílem přednášek je seznámit studenty s filosofickými názory na vztah myšlení a řeči, které se formovaly od konce 19. a v průběhu 20. stol. jak v rámci kontinentální, tak analytické tradice. Nepůjde přitom o čistě historickou prezentaci, ale o vlastní kritickou reflexi otázky, zda a jakým způsobem je myšlení utvářeno jazykem.
Seminář bude věnován interpretaci textů různých filosofických tradic 19. a 20. století. Texty probírané v semináři byly vybrány ze souboru primární literatury ke skeletové zkoušce z filosofie 19. a 20. století.
Ke kurzu bude postupně vytvářena a doplňována e-learningová podpora v Moodle, v níž budou zpřístupněny texty k přípravě na seminář.