Anotace
Středověká filosofie 2015/2016
Lenka Karfíková, Dita Válová, Václav Němec, Lukáš Novák
Kurs se skládá ze čtyř částí: 1. Augustin a křesťanská platonská tradice (L. Karfíková), 2. Arabský aristotelismus (D. Válová), 3. Tomá š Akvinský (V. Němec), 4. Duns Scotus, Vilém Ockham (L. Novák).
Jednotlivé části kursu mají povahu přednášky, resp. semináře, posluchači se účastní všech čtyř a získávají z celého kursu dva zápočty na základě vypracování dvou seminárních prací ze dvou odlišných částí kursu podle své volby a dohody s vyučujícími.
Část 1: Augustin, Eriugena, Petr Abélard
(Lenka Karfíková)
ZS úterý 17,30 - 19,00 (225 V)
V kursu se čte český překlad těchto děl vybraných středověkých autorů: Augustin (354-430), O učiteli; Jan Eriugena (9. stol.), Periphyseon, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu; Petr Abélard (zemř. 1142), Petr Abélard, Logica "Ingredientibus", Glosy k Porfyriově Isagoge, prolog.
Vydání:
• Augustin, O učiteli (Praha 1942), přeložil K. Svoboda, přetištěno in: K. Svoboda, Estetika svatého Augustina a její zdroje, Brno 1996.
• Augustin, De magistro liber unus, vyd. K.-D. Dauer, Corpus Christianorum, Series Latina, 29, Turnhout 1970.
• Jan Scotus Eriugena, Homilie a Komentář k Janovu evangeliu, přel. I. Zachová, ISBN 80-7021-777-4, Vyšehrad Praha 2005.
• Commentarius in Evangelium Iohannis, vyd. E. Jeauneau, Sources Chrétiennes, 180, Paris 1972.
• Homilia, vyd. E. Jeauneau, Sources Chrétiennes, 151, Paris 1969.
• Petr Abélard, Logica "Ingredientibus", Glosy k Porfyriově Isagoge, prolog, in: Lenka Karfíková, Ideje a slova. Studie k Augustinovi, Plótínovi, Abélardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi, Oikúmené Praha 2010, str. 164-199.
Zápočet lze získat na základě navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Práce by měla mít výstižný název, v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje, vlastní stať by měla být rozdělena na podkapitoly s příhodnými názvy, závěr přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko, nesmí chybět seznam literatury. Tvrzení týkající se zpracovávaných textů je třeba vždy doložit odkazy na prameny či sekundární literaturu, v případě klíčových zjištění také citacemi a termíny v původním jazyce zpracovávaného díla. Středověké texty je třeba citovat podle struktury díla, nikoli podle stran českého vydání (kupř. Augustin, Vyznání, XI,1, str. 111). Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucími kursů.
ÚFaR: Dva zápočty ze středověké filosofie (obvykle ze dvou částí kursu, tj. u dvou různých vyučujících) jsou předpokladem přistoupení ke zkoušce ze středověké filosofie.
ETF: Předpokladem první odborné zkoušky z filosofie je zápočet získaný za podmínek vylíčených výše.
Část 2: Arabská středověká filosofie
Dita Válová
ZS čtvrtek 9:10-10:45 (225 V)
V této části kurzu k dějinám středověkého filosofického myšlení budou představena specifika tzv. arabské filosofie (falsafy) a vybraná díla tří význačných osobností, která v mnohém navazují na Platónovy a zejména Aristotelovy koncepce. V centru našeho zájmu tak bude al-Fárábí (Alfarabius, 872-950), Moše ben Majmon (Maimonides, 1138-1204) a ibn Rušd (Averroes, 1126-1198).
Vybrané texty:
• al-Farábí, O ctnostné obci a Státníkovy aforismy (pracovní překlad, D. Válová)
• Maimonides, Průvodce tápajících (pracovní překlad D. Válová) a Osm kapitol o lidské duši a mravním konání (překlad B. Nosek, Praha: SEFER, 2001)
• Averroes, Rozhodné pojednání o vztahu náboženství a filosofie (překlad O. Beránek, Praha: Academia, 2013)
Zápočet lze získat na základě pravidelného navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Práce by měla mít výstižný název a v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje. Závěr práce pak přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko. Nesmí chybět seznam literatury. Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucím kursu. Znalost arabštiny (judeo-arabštiny) se nepředpokládá.
Část 3: Filosofie Tomáše Akvinského
Václav Němec
LS úterý 17,30 - 19,00 (225 V)
Kurs je věnován výkladu filosofie Tomáše Akvinského, zejména ústředních témat jeho metafysiky a etiky. Tomášovy nauky budou předvedeny nejenom v kontextu intelektuálního prostředí vrcholné scholastiky, dobových vlivů a sporů, které jeho myšlení bezprostředně utvářely či podněcovaly, ale též v souvislostech s jejich arabskými i antickými zdroji peripatetické a (novo)platónské provenience. Absolventi kursu se tak mohou nejenom obeznámit s vlastní Tomášovou filosofií, ale měli by získat též základní přehled a povědomí o kontinuitě některých významných témat aristotelské a platónské filosofie od antiky až po vrcholný středověk. Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží z Tomášových textů, včetně textů předepsaných ke zkoušce ze středověké filosofie.
Základní literatura ke kursu
• J. Pieper, Tomáš Akvinský, Praha 1997.
• W. Kluxen, "Tomáš Akvinský: Jsoucno a jeho principy", in: F. Karfík, V. Němec, F. Vilím (vyd.), Křesťanství a filosofie. Postavy latinské tradice, Praha 1994.
• S. Sousedík, Jsoucno a bytí, Praha 1992.
• J. F. Wippel, The metaphysical thought of Thomas Aquinas: from finite being to uncreated being, Washington, D. C. 2000.
• N. Kretzmann, E. Stump (ed.), The Cambridge Companion to Aquinas, Cambridge 1993.
• A. Zimmermann, Thomas lesen, Stuttgart/Bad Cannstatt 2000.
• R. Heinzmann, Thomas von Aquin, Stuttgart 1994.
• M.-D. Chenu, Introduction à l’étude de saint Thomas d’Aquin, Paris 1950.
Zápočet lze získat na základě navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Témata seminárních prací jsou stanovena po vzájemné dohodě. V zásadě si lze vybrat jak některé z témat Tomášovy filosofie, která budou probírána v rámci kursu, tak některé jiné, které probíráno nebude či alespoň ne tak detailně, nebo si lze též zvolit jiného představitele vrcholné scholastiky. Je rovněž možné provést srovnání určité Tomášovy nauky s jiným, nejlépe středověkým či antickým myslitelem. Kromě studia příslušné pramenné literatury se předpokládá i použití minimálně 2-3 titulů sekundární literatury, z toho nejméně jednoho cizojazyčného.
Část 4: Duns Scotus, Vilém Ockham
Lukáš Novák
LS čtvrtek 9:10-10:45 (225 V)
Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží ze Scotových a Ockhamových textů, zejména textů předepsaných ke zkoušce ze středověké filosofie. V LS 2015/16 bude obsah zaměřen na epistemologická témata: povaha rozumového poznání, realismus vs. nominalismus, věda.
Literatura ke kursu
Základní:
• S. Sousedík, Jan Duns Scotus, doktor subtilis, a jeho čeští žáci (Praha: Vyšehrad, 1989).
• M. Chabada, Ján Duns Scotus: vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky (Bratislava: Vydavateľstvo UK, 2007)
• T. Saxlová, "Povaha obecného pojmu u Viléma Ockhama. Od teorie představy (fictum) k teorii rozumového aktu (intellectio)", Filosofický časopis 45/2 (1997): 179-203
• The Cambridge Companion to Duns Scotus, ed. T. Williams (CUP, 2002)
• The Cambridge Companion to Ockham, ed. Paul Vincent Spade (CUP, 1999)
Doporučená:
• A. Wolter, The Transcendentals and Their Function in the Metaphysics of Duns Scotus
• Robert P. Prentice, The basic quidditative metaphysics of Duns Scotus as seen in his De primo principio. (Roma: Antonianum, 1997)
• L. Novák, Scire Deum esse (Praha: Kalich, 2011)
• A. Vos, The philosophy of John Duns Scotus. (Edinburgh: Edinburgh University Press, 2006)
• Ludger Honnefelder, Ens inquantum ens: der Begriff des Seienden als solchen als Gegenstand der Metaphysik nach der Lehre des Johannes Duns Scotus,(Münster: Aschendorffsche Verlagsbuchhandlung, 1979)
Zápočet lze získat na základě navštěvování kursu a sepsání seminární práce v rozsahu 8-10 stran. Téma bude stanoveno po vzájemné dohodě; nemusí se vztahovat přímo k tématům probíraným v kursu, mělo by se však týkat vrcholné či pozdní scholastiky a musí být dostatečně odlišné od tématu druhé seminární práce. Vyžaduje se práce s primárním textem (aspoň v překladu) a použití minimálně 2-3 titulů sekundární literatury, z toho nejméně jednoho cizojazyčného.
