Descartova obhajoba tzv. reálného rozdílu mezi materiální a myslící věcí představuje důležitý mezník v dějinách západní ontologie, který na jedné straně vyznačuje konec nadvlády aristotelských přístupů k realitě, a na straně druhé otevírá nové perspektivy v metafyzice, přírodní filosofii, metodologii vědy i filosofické psychologii, v jejichž horizontech se tím či oním způsobem pohybují takřka všichni význační myslitelé 17. století. Cílem kursu je po úvodním vyjasnění skutečného významu a dosahu Descartova tzv. substanciálního dualismu zmapovat způsoby, jimiž se Descartových východisek v uvedených dimenzích zhostily další klíčové postavy myšlení 17. století - Spinoza, Malebranche, Locke a Leibniz.
Kurs bude mít podobu problémově laděných přednášek a seminární četby vybraných pasáží z primárních textů, navázané bezprostředně na témata jednotlivých přednášek.