Anotace
Antika a středověk pro pokročilé magisterský kurs 2011/12
(každá z částí kursu může být zapsána i samostatně jako výběrov ý kurs, resp. jako latinská četba)
Část I:
Plotin, Enneada V,3 (49): Sebepoznání a zkušenost jednoty
(Lenka Karfíková, Václav Němec, občasně Filip Karfík)
ZS čtvrtek 17,30-19,05 (místnost 218)
Četba a interpretace Plotinova pojednání V,3 (49) "O poznávajících hypostazích a o tom, co vše přesahuje".
Texty:
Plotini Opera, vol. II, Enneades IV-V (editio maior), vyd. P. Henry - H.-R. Schwyzer, Bruxelles - Paris 1959.
Plotini Opera. vol. II, Enneades IV-V (editio minor), vyd. P. Henry - H.-R. Schwyzer, Oxford 1977.
Literatura:
W. BEIERWALTES, Selbsterkenntnis und Erfahrung der Einheit: Plotins Enneade V,3, Text, Übersetzung,
Interpretation, Erläuterungen, Frankfurt a.M. 1991.
B. Ham, Plotin, Traité 49 (V,3): Introduction, traduction, commentaire et notes, Paris 2000.
A. H. ARMSTRONG, The architecture of the intelligible universe in the philosophy of Plotinus: an analytical and historical study, Cambridge 1940 (přetisk 1967).
J. BUSSANICH, The One and its relation to intellect in Plotinus : a commentary on selected texts, Leiden 1988.
P. COURCELLE, Connais-toi toi-même. De Socrate à saint Bernard, I-III, Paris 1974-1975.
C. DE VOGEL, Plotinus’ Image of Man. Its Relationship to Plato as well as to later Neoplatonism, in F. Bossier et alii (éd.), Images of Man in Ancient and Medieval Thought, Leuven University Press 1976, 147-168.
P. HADOT, Plótinos čili Prostota pohledu, Praha 1993.
F. KARFÍK, Plótínova metafyzika svobody, Praha 2002.
H. J. KREMER, Selbsterkenntnis als Gotteserkenntnis nach Plotin (204-270), in: International Studies in Philosophy 13/2, 1981, 41-68.
G. J. P. O’DALY, Plotinus’ Philosophy of the Self, Shannon Ireland, Irish University Press 1973.
D. O'MEARA, Plotinus : an introduction to the "Enneads", Oxford : Clarendon Press, 1993.
J. PÉPIN, Que l’homme n’est rien d’autre que son âme, «Revue des études grecques» 82 (1969), 56-70.
TH. A. SZLEZÁK, Platon und Aristoteles in der Nuslehre Plotins, Stuttgart 1979.
R. SORABJI, Self: Ancient and Modern Insights about Individuality, Life and Death, Chicago, University of Chicago
Press 2006.
Část II:
Augustin, O nesmrtelnosti duše
(Lenka Karfíková)
ZS 2011/12 úterý 17,30-19,05, místnost 218
Četba Augustinova raného pojednání De immortalitate animae, které je zajímavým spojením platonských, aristotelských a novoplatonských prvků s křesťanstvím. Kurs může být zapsán jako součást magisterského kursu, jako latinská četba nebo jako výběrový kurs.
Edice:
Augustinus, De inmortalitate animae, vyd. W. Hörmann, CSEL 89, Wien 1986, str. 103-128
Překlady:
Balido: Agostino d’Ippona, De Immortalitate animae. L’Immortalità dell’Anima. Testo latino a fronte. Introduzione,
Traduzione, Note e Appendice di Giuseppe Balido (Patristica 1), Napoli 2010.
Catapano: Agostino, Sull'anima: introd., trad., note e apparati di G. Catapano, Milano 2003.
Labriolle: Augustin, Dialogues philosophiques, 2: Dieu et l'âme, texte de l'éd. bénédictine, trad., introd. et notes de
Pierre de Labriolle, Paris 1939.
Müller: Aurelius Augustinus, Selbstgespräche über Gott und die Unsterblichkeit der Seele, hg. H. Fuchs,
Einführung, Übertragung, Erläuterungen und Anmerkungen H. Müller, Zürich 1954.
Schopp: Augustinus, The immortality of the soul; The magnitude of the soul; On music; The advantage of believing;
On faith in things unseen; transl. by L. Schopp [et al.], Washington D.C. 1977.
Watson: Augustine, Soliloquies and Immortality of the soul: with an introd., transl. and commentary by G. Watson,
Warminster 1990.
Wolfskeel: Augustinus, De immortalitate animae of Augustine: text, transl. and comm. by C.W. Wolfskeel,
Amsterdam 1977.
Literatura:
L. Alici (vyd.), Interiorità e intenzionalità in S. Agostino. Atti del Io e IIo Seminario internazionale del Centro di studi agostiniani di Perugia, Roma 1990.
F. De Capitani, Platone, Plotino, Porfirio e sant'Agostino sull'immortalità dell'anima intesa come vita, in: Rivista di filosofia neo-scolastica, 1984, 230-244.
H. Dörrie, Porphyrios' "Symmikta Zetemata". Ihre Stellung in System und Geschichte des Neuplatonismus nebst einem Kommentar zu den Fragmenten, München 1959.
E. Haenchen, Die Frage nach der Gewissheit beim jungen Augustin, Stuttgart 1932.
L. Hölscher, The reality of the mind: Augustine's philosophical arguments for the human soul as a spiritual, London
- New York 1986.
G. Madec, Le spiritualisme augustinien à la lumière du De immortalitate animae, in: G. Reale e.a., Hgs, L´opera letterario di Agostino tra Cassiciacum e Milano. Agostino nelle terre di Ambrogio, 1-4 ottobre 1986, Palermo 1987, 179-190.
J. A. Mourant, Augustine on immortality, Villanova 1969.
G. O’Daly, Augustine’s philosophy of mind, London 1987.
J. Pépin, Une nouvelle source de saint Augustin: le ζήτημα de Porphyre "Sur l’union de l’âme et du corps", in: id.,
"Ex Platonicorum persona". Études sur les lectures philosophiques de saint Augustin. Amsterdam 1977, 213-267.
S. Vanni Rovighi, La fenomenologia della sensazione in Sant´Agostino, in: Rivista di filosofia neo-scolastica, 54, 1962, 18-32.
G. Verbeke, Spiritualité et immortalité de l´âme chez Saint Augustin, in: Augustinus Magister. Congrès international augustinien, Paris 1954, I, 329-334.
Část III:
SCOTOVA ANALÝZA POTENCÍ
Lukáš Novák
LS čtvrtek 17,30-19,05
Anotace:
Náplní kursu bude četba Scotova komentáře ve formě kvestií k 9. knize Aristotelovy Metafyziky. Jedná se o velmi pozdní, zralé dílo, kde Scotus souvislým a promyšleným způsobem vykádá problematiku ontologického statusu potenciality, která je pro jeho metafyziku centrální. Kurs je možné si zapsat i jako latinskou četbu.
Literatura:
Stanislav Sousedík, Jan Duns Scotus, doktor subtilis, a jeho čeští žáci, Praha: Vyšehrad: 1989
Lukáš Novák, Scire Deum esse, Praha: Krystal, 2011, kap. 6
David Peroutka, Aristotelská nauka o potencích, Praha: Filosofia, 2010
Ludger Honnefelder, Rega Wood, Mechthild Dreyer (eds.): John Duns Scotus: Metaphy¬sics and Ethics, Leiden –
New York – Köln: Brill 1996, sekce “Modality”, str. 127–205.
Peter King, „Duns Scotus on Possibilities, Powers, and The Possible“, in: Thomas Buchheim, Corneille Henri
Kneepkens & Kuno Lorenz (eds.): Potentialität und Possibilität, Stutgart: Fromann-Holzboog 2001, str. 175–199, preprint online, URL = http://individual.utoronto.ca/pking/articles/Scotus_on_Modality.pdf
Normore, Calvin G.: „Duns Scotus’s Modal Theory“, in: The Cambridge Companion to Duns Scotus, Cambridge:
Cambridge University Press 2003, str. 129–160.
Vstupní požadavky:
• Základní pasivní znalost latiny (schopnost se slovníkem číst snazší latinský text)
• Základní orientace ve scholastickém pojmosloví.
Požadavky na zápočet:
• pravidelná aktivní účast
• 1x příprava překladu na hodinu + 1x shrnutí z předchozí hodiny (v případě vyššího počtu účastníků vypracují ti, na které se nedostane, překlad zadaného úryvku textu).
Část IV:
SCOTOVA ANALÝZA KONTINGENCE A SVOBODY
Lukáš Novák
LS úterý 17.30-19.05
Anotace:
Náplní kursu bude četba Scotovy Lectury 1, dist. 39, kde Scotus u příležitosti výkladu problému Božího předvědění nahodilých budoucích událostí provádí analýzu pojmu kontingence a svobody a přitom jako první v dějinách filosofie formuluje tzv. synchronní interpretaci modalit, která je dnes v rámci analytické filosofie přijímána jako samozřejmá a stojí v základu tzv. „teorie možných světů“. Kurs je možné si zapsat i jako latinskou četbu.
Literatura:
Lukáš Novák, Scire Deum esse, Praha: Krystal, 2011, kap. 6
Ludger Honnefelder, Rega Wood, Mechthild Dreyer (eds.): John Duns Scotus: Metaphy¬sics and Ethics, Leiden –
New York – Köln: Brill 1996, sekce “Modality”, str. 127–205.
J. Polívka, “Sensus compositionis a sensus divisionisv kontextu problému modalit v Ordinatio I, 39 Jana Dunse
Scota”, Studia Neoaristotelica 1 (2004) / 1, 79-83.
Simo Knuuttila, Modalities in medieval philosophy, Routledge, 1993.
P. Dvořák, D. Peroutka, O. Tomala, Modality v analytické metafyzice, Praha: Filosofia, 2010.
Vstupní požadavky:
• Základní pasivní znalost latiny (schopnost se slovníkem číst snazší latinský text)
• Základní orientace ve scholastickém pojmosloví.
Požadavky na zápočet:
• pravidelná aktivní účast
• 1x příprava překladu na hodinu + 1x shrnutí z předchozí hodiny (v případě vyššího počtu účastníků vypracují ti, na které se nedostane, překlad zadaného úryvku textu).
Atestace (pro všechny části kursu):
Není-li uvedeno jinak, zápočet lze získat na základě překladu a interpretace textu v semináři nebo písemné práce v rozsahu cca 7 stran, zkoušku na základě písemné práce v rozsahu cca 14 stran.