Hlavním obsahem magisterského kursu (který lze zapisovat i jako výběrový) je srovnání tří vlivných výkladů na téma spontánního vzniku jazyka v rámci přirozeného vývoje lidského druhu. Hlavní důraz bude kladen na četbu níže uvedených esejů, ve stručnější podobě však dojde i na diskusi jejich předchůdců (včetně antických teorií původu jazyka s důrazem na Epikúrovo "polygenetické" vysvětlení známé též od Diodóra Sicilského) a pokračovatelů (evoluční teorie vzniku jazyka).
Výchozí literatura:
Etienne Bonnot de Condillac, Esej o původu lidského poznání, překladatel neuveden (či spíše zamlčen: taková byla doba), Praha, Academia, 1974, část II, oddíl 1 "O původu a vývoji jazyka"
Jean-Jacques Rousseau, Esej o původu jazyků, přeložil Martin Pokorný, Praha, Prostor, 2011
Johann Gottfried Herder, "O původu řeči", ve svazku Uměním k lidskosti, přeložil Jan Binder, Praha, Oikúmené, 2006
Vhodná vydání v originálním znění budou probrána a doporučena v úvodním semináři spolu s výběrem ze sekundární literatury. Podmínkou získání atestu je aktivní účast v semináři plus referát, případně písemná práce v rozsahu 5-7 normostran (za semestr).
Prozatímní seznam pasáží na referáty:
Condillac
I, 2, IV (str. 58-62) - přiděleno
II, 1, I-II (str. 136-143) - přiděleno
II, 1, VIII (str. 170-175) - přiděleno
II, 1, IX-X (str. 175-187) - volné
II, 1, XV (str. 203-213) - přiděleno
Rousseau
Prvních 11 kapitol (podle dohody v případě kratších kapitol) plus kapitola 20 - přiděleny kapitoly 1-5, ostatní volné
Herder
Bude upřesněno podle postupu v semináři; totéž platí pro referáty sekundární literatury.
Cílem kursu je srovnání tří vlivných výkladů na téma vzniku jazyka v rámci přirozeného vývoje lidského druhu (Condillac, Rousseau, Herder).