Anotace
Fenomenologie života http://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=3596
Magisterský kurz "Fenomenologie života" se zaměří na východiska a aktuální pokusy o systematickou analýzu pojmu "život" ve francouzské fenomenologii. Jakkoli mluví významní autoři fenomenologické tradice o "životě" velmi často, není tím, o čem mluví, vždy totéž. Husserl analyzuje v Krizi evropských věd "svět našeho života" (Lebenswelt), Heidegger ve svých raných textech mluví o "faktickém životě" a Merleau-Ponty chápe "vlastní tělo" (le corps propre) především jako živý organismus. Lze tyto spíše rozptýlené náběhy sjednotit do systematicky pojaté úvaze o "životě", která v sobě uchová původní impuls fenomenologického myšlení?
Mezi první pokusy o systematicky pojatou fenomenologii života lze počítat Schelerovo Místo člověka v kosmu (1928), především ovšem Heideggerovu přednášku Die Grundbegriffe der Metaphysik. Welt - Endlichkeit - Einsamkeit (1929/1930), v níž Heidegger formuluje slavné a mnohokrát diskutované rozlišení: "der Stein ist weltlos, das Tier ist weltarm, der Mensch ist weltbildend."
Během posledních několika let vznikly ve francouzské fenomenologii dva pokusy o systematicky pojatou fenomenologii života, jejichž autory jsou Renaud Barbaras a Étienne Bimbenet. K širšímu kontextu, v němž je třeba tyto koncepce chápat, patří i úvahy J. Derridy o rozdílu mezi člověkem a zvířetem. Pojem "život" je zde vyjasňován ve vztahu k otázce, zda a do jaké míry člověk a zvíře sdílí tentýž život. Fenomenologie života je fenomenologií živého (života ve smyslu zóé, nikoli ve smyslu bios).
Vzhledem k bohatství těchto rozborů se v kurzu "Fenomenologie života" omezíme na dva kroky:
(1.) V první části semestru se soustředíme na četbu relevantních pasáží Heideggerovy přednášky Die Grundbegriffe der Metaphysik, které se ani zdaleka nevyčerpávají zmíněným rozlišením (Stein - Tier - Mensch), nýbrž nabízejí pozoruhodnou analýzu života vycházející z pojmu "organismus". Jakkoli se Heideggerovi často vyčítá nezájem o výzkumy empirických věd, stejně jako zanedbávání tělesné dimenze naší existence, přinejmenším na tento text lze uvedené výtky vztáhnout obtížněji než např. na Bytí a čas.
(2.) Ve druhé části semestru se zaměříme na ty pasáže, v nichž Derrida, Bimbenet a Barbaras komentují, kritizují či přejímají Heideggerův výklad rozdílu člověk - zvíře. Jejich vlastní koncepce lze v základním obrysu zahlédnout již ve způsobu, jak jejich autoři čtou Heideggerův slavný text. Zatímco Derrida spatřuje v Heideggerově pojednání "antropologickou, ba dokonce humanistickou teleologii", Bimbenet do značné rehabilituje Heideggerův pokus vyjít při určení rozdílu mezi člověkem a zvířetem z analýzy vztahu ke světu. Renaud Barbaras ve svém čtení Heideggerovy "privativní zoologie" tvrdí, že se Heideggerovi nepodařilo splnit svůj záměr, totiž analyzovat život na základě života samého. Souhlasí s Derridovou kritikou a ve svém Úvodu do fenomenologie života pak sleduje odlišný program: máme-li myslet "Dasein" (lidskou existenci), musíme nejprve zjistit, co je život (a nikoli naopak).
Kurz nabídne základní orientaci v současné diskusi o "fenomenologii života" ve francouzské filosofii. Tuto diskusi bude možné sledovat přímo na konferenci konané začátkem května v Praze "Le désir et le monde, une nouvelle phénoménologie de la vie. Sur l'œuvre de Renaud Barbaras" (7.-9. květen 2014). Vztažení této diskuse ke klasickému Heideggerovu textu nám zároveň umožní nahlížet na ni z určitého odstupu, tj. klást si otázku, zda se fenomenologický rozbor "živého" od Heideggerovy doby někam výrazně posunul.